V opiovém doupěti

00147373.jpeg

Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. Více než třísetsvazková série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem „brakové“ literatury. Autorství tohoto cyklu je dodnes záhadou - za jednoho z možných původců je považován učitel Alfons Bohumil Šťastný (1866 - 1922), autor stovek titulů populární četby. Před první světovou válkou vycházely „Cliftonky“ u karlínského nakladatele R. Storcha v týdenních intervalech. Ve dvacátých až čtyřicátých letech vydával Paměti Léona Cliftona nakladatel V. Palán. Neznámý autor vytvořil řadu originálních, sveřepě vyprávěných děl s nezaměnitelnou poetikou. Vyprávění o Cliftonových dobrodružstvích je jazykově pokleslé i pestré, bláznivé, plné strašlivých jazykových klišé i neotřelých scén surreálného přesahu... Příběh s názvem V opiovém doupěti patří k nejlepším příhodám mistra převleků. Talentovaný, statečný a chladnokrevný detektiv Clifton pomáhá newyorskému policejnímu řediteli v pátrání po čínských zlosynech a jejich přisluhovačích. V příběhu se dozvíme například i to, že „každý Číňan jest již od přírody lstivý a majitelé opiových doupat jsou jimi dvojnásobně“.

Více než třísetsvazková (v bibliografii se uvádí celkem 312 pokračování) série příběhů detektiva Léona Cliftona začala vycházet někdy kolem roku 1910 a stala se synonymem „brakové“ literatury. Autorství tohoto cyklu je dodnes záhadou - za jednoho z možných původců je považován učitel Alfons Bohumil Šťastný (30. června 1866 - 24. března 1922), autor stovek titulů populární četby. Před první světovou válkou vycházely „Cliftonky“ u karlínského nakladatele R. Storcha pod názvem Detektivní novely dle zápisků amerického detektiva Léona Cliftona (v týdenních intervalech). Ve dvacátých až čtyřicátých letech vydával Paměti Léona Cliftona nakladatel V. Palán, opět jeden sešitek týdně. Neznámý autor vytvořil řadu originálních, sveřepě vyprávěných děl s nezaměnitelnou poetikou. O ladění cliftonovských detektivek vypovídají barvité názvy jednotlivých příběhů; citujme několik barvitých příkladů: Černá rota, Detektiv v úzkostech, Travič svých žen, Tři hodiny v plamenech, Krvavý masopust oregonský, Clevelandský „Smrtihlav“, Hotel U dvanácti mrtvých, Tajemství rodinné hrobky, Černý kapitán, Cliftonův přítel – vrah, Zazděný detektiv, Prodavači mrtvol, Černá loď na jezeře Huronském, Smrt defraudanta Merlina, Černá vlajka nad přístavem, Tajnosti soukromého sirotčince, V osidlech nihilistů, Londýnské příšery... Vyprávění o Cliftonových dobrodružstvích je vskutku zběsilé: jazykově pokleslé i pestré, bláznivé, plné strašlivých jazykových klišé i neotřelých scén surreálného přesahu...

Příběh s názvem V opiovém doupěti patří k nejlepším příhodám mistra převleků. Talentovaný, statečný a chladnokrevný detektiv Clifton pomáhá newyorskému policejnímu řediteli v pátrání po čínských zlosynech a jejich přisluhovačích. V příběhu se dozvíme například i to, že „každý Číňan jest již od přírody lstivý a majitelé opiových doupat jsou jimi dvojnásobně“:

Vyměněny poslední zdvořilé pozdravy obou mužů a kočár se hnul. Zatímco zarostlý muž počal klidně obcházet před nádražím, stařeček si v kočáře dělal pohodlí. Sesunul se do jednoho kouta a nohy natáhnul pod protější sedadlo. Jeho unavené oči těkaly po vnitřku kočáru. Náhle se upřely na delší chvíli na cosi bílého, co vykukovalo z rohu protějšího sedadla. Stařečkova ruka se pro to natáhla a v zápětí držela mezi prsty kus papíru. Stařečkovy oči jediným pohledem přelétly písmo následujícího znění: Mister Cliftone! Varujeme vás podruhé. Čína. Lístek putoval do objemné náprsní kapsy černého šosáku a jeho majitel se nad tímto podivným obsahem ani nepozastavil. Nebo snad byl tento bělovlasý pán skutečně Leon Clifton? Odpověď na tuto otázku dá nám jeho náhlá samomluva: „Poznali mne. Je vidět, že je nesmím podceňovat. Je nutno se mít více na pozoru před těmito prohnanými darebáky. Dnešní situace mne poučila, že budu mít co dělat nejen se žlutými, ale i bílými padouchy, kteří se mne budou chtít za každou cenu zbavit. Uvidíme, kdo s koho.“

Kočár se náhle zastavil a Leon Clifton, neboť byl to skutečně on, měl za to, že je na určeném místě. Jediný pohled jej poučil o tom, že stojí na křižovatce a kočí vyčkává, až dostane od dopravního strážníka pokyn k další jízdě. Již mu chtěl dát nový rozkaz na změnu směru jízdy a názvu hotelu, ale včas si vše opět rozmyslel. Jest docela možné, že kočí jest s onou tlupou zlosynů spolčen a bylo by to tedy zbytečné.

Připravila Alena Heroutová. V režii Vladimíra Ruska účinkuje Pavel Soukup. Pořad byl natočen roku 2003.