V Německu nastává osmý týden omezení veřejného života. Co se mění a co zůstává na poli kultury i jinde?
V osmém týdnu nastává v Německu jisté uvolnění. Leccos je opět povoleno, leccos ještě ne. Protestní akce sílí. Na ulicích můžeme vidět mnohem více lidí, než minulý týden. V parcích a na hřištích se to hemží dětmi, cyklisty, běžci a posilujícími sportovci. Před muzei se tvoří dlouhé fronty. Není to moc velké riziko?
Do muzeí a galerií si se musí zakoupit lístek na určitý časový úsek. Návštěvníci se pohybují ve směru šipek nalepených na podlaze pěkně uprostřed, navíc v jednosměrném provozu. Vracet se nesmohou, za nimi jdou další návštěvníci. Jednu výhodu tahle regulace jistě má: volný pohled na obrazy, návštěvníci nemusí čekat, až si je ti před nimi prohlédnou. A také je zde výrazně lepší vzduch, a to i s povinnou rouškou.
Tento týden mohou už také otevřít divadla, kina i restaurace – jednotlivé spolkové země musí rozhodnout od kdy, podmínky jsou pro všechny jednotné – odstupy, roušky. Lidé reagují na tato uvolnění různě. Někteří velmi rozpačitě, jiní nadšeně. O víkendu byly v mnoha německých městech demonstrace proti omezování lidských práv. Té největší ve Stuttgartu se údajně zúčastnilo 50 tisíc odpůrců omezení, masek a případného pozdějšího očkování.
Také nakladatelství představují své podzimní programy, zatím se však nezmiňují o Frankfurtském knižním veletrhu. Podívejme se proto prozatím alespoň na jednu útlou knížku, která tento týden vyjde.
Má zajímavý titul: Přesto (Trotzdem) a pouhých 80 stran. Jedná se o rozhovor dvou německých autorů – Ferdinanda von Schiracha a Alexandra Klugeho k současné situaci. Konkrétně zapředli tito dva pánové 30. března dva rozhovory z Mnichova do Berlína k tématu korona-pandemie. Soustředili se především na otázku: Je momentální shutdown naší společnosti také shutdown našich občanských práv? Tedy na morálně-právní aspekty pandemických omezení.
Von Schirach a Kluge diskutují o obdobných situacích v minulosti – moru a jiných extrémních děních – například zemětřesení v Lisabonu v 18. století a o tom, jak tehdejší vládci situace využívali a zneužívali. V krizi přichází čas pragmatiků, dodává Kluge.
Dočteme se zde také, že některé viry jsou dokonce staré tři a půl miliardy let. Jsou to – jak tvrdí virologové – živé částečky, zlomky inteligence, předstupně nebo zbytky života. Po celou dobu se nesdružily v celky, jsou evidentně spokojené s jejich existencí jako částice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
