V Národním rozsvítili Lucernu

12. prosinec 2001

Milovaná i lehce opovrhovaná Jiráskova hra Lucerna za jediné století své existence vstoupila na jeviště pražského Národního divadla už v jedenácté inscenaci.

Kdo čekal od Vladimíra Morávka, v současnosti snad nejúspěšnějšího českého režiséra, tvrdě groteskní či parodický přístup k inscenování této české klasiky, nedočkal se. Pokud si někdo chtěl připomenout naivní národovecký, lehce sentimentální i humorný příběh o statečném českém mlynáři, vzdorujícím panstvu v čele s mladou, krásnou, ale plytkou a rozmařilou Kněžnou, byl zklamán.

Logo

Morávek naštěstí nepojal Lucernu jako jednoduchou báchorku. Na hlavní dramatický motiv povýšil setkání dvou nejsvobodnějších postav hry - Mlynáře (David Matásek) a Kněžny, kterou hraje Chantal Poullain. Kněžna je v soupisu postav označena jako Cizí kněžna a signalizuje ji hned první rozevření opony, kdy se před divákem objeví dekorace - naivistická idylická krajinka Aloise Mikulky se vzdáleným zámkem a rybníkem a v oblacích s vojskem blanických rytířů.

Režisér velmi expresivními tahy nadobyčej zvýrazňuje provázanost života každého jednotlivce i společenství s minulostí, přírodou, mýty, zemí, vesmírem. Živým středobodem je pak posvátná lípa, kterou brání Mlynář před Správcem (Václav Postránecký) a Dvořanem (Jan Novotný). K postavám emblematickým je netypicky posunuta i panensky čistá Hanička (Kateřina Winterová), ztrácí ovšem plasticitu mladé dívky toužící po lásce. K této linii logicky patří Babička (Vlasta Chramostová), ztělesněná tradice s proroctvími i závěrečnou písní o věčném trvání světa a života. Hudební aranžmá, v němž jsou použity hudební citace z oper Smetanových, Dvořákových, Janáčkových, dění silně dramatizuje až k účinu přece jen lehce parodujícímu. Místy je tato scénická hudba - obdobně jako výtvarná symbolika jablek - až nadužita a působí ilustrativně. Přesto tato Lucerna zasvítila jako velmi současně promlouvající divadelní podobenství.

autor: Vítězslava Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...