V Mongolsku umí hromada lidí česky
Milého překvapení se nám dostalo hned na recepci Českého rozhlasu. Koordinátorovi česko-mongolského projektu Richardovi Slabému se podařilo do vysílání přivést hosta “přímo z Mongolska” - slečnu Shurenchimeg Banzragchsuren. Studuje obor lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské v Praze.
Na studia v Čechách se připravovala intenzivní roční výukou: "Čeština je těžká, ale krásná."
"Samozřejmě," říká Richard Slabý, "když jsme se dozvěděli, že tady máme mongolskou studentku, která u nás studuje lesnictví, hned jsme se sešli a dali dohromady možnosti spolupráce, protože jazyková bariéra mezi Mongolskem a Českou republikou má dvě roviny. V málokteré zemi na světě, v takové rozvojové jako je Mongolsko, umí dvě procenta lidí česky! To je poměrně hodně. Takže se vám může na vesnici stát, že se vám rozbije auto a vy sakrujete, hromujete a najednou se ozve: "Helé, co potřebuješ? Opravim!"
A najednou se ukáže, že onen člověk u nás třeba půl roku někde pracoval a opravoval auta nebo šil sedla ke koním, protože práce s kůží je Mongolům vlastní. Takže hromada lidí tam umí česky.
Ale na druhou stranu, když česky nemluví, tak jste naprosto vyřízená. Protože málokdo umí rusky, málokdo umí anglicky. V mladé generaci už je to zase lepší, ale po Schuri jsme hned sáhli, protože součástí našeho projektu, jsou výstupy v mongolském jazyce. Ona ty překlady kontroluje stran odbornosti, protože obor lesnictví je obor specifický a má hromadu specifických odborných názvů."
Možná to už dnes neplatí, ale žiji s představou, že každá holka a kluk u nás umí vylézt na strom. Což je ovšem něco jiného, než se věnovat stromolezectví. To už má souvislost s horolezectvím. Věnuje se mu Karel Kejla.
"To je opravdu rozdíl, zkusit si vylézt pár metrů, anebo provozovat lezení na strom třeba v lesním porostu, kde 15-20 metrů není větev vůbec žádná. Takže vylézt takhle vysoko po holém kmeni a až do samotného vršku koruny, to je právě ten obor stromolezectví. Vznikl zřejmě prvotně kvůli arboristice, což znamená péči o stromy ve veřejném prostoru, ale také kvůli sběru genetického materiálu přímo ze stojících stromů. A to byl důvod, proč do projektu bylo stromolezení zařazeno, protože projekt komplexně pomáhá lesnictví. Od sběru, monitorování stavu lesa, jeho historie, sběru genetického materiálu, práce s genetickým materiálem, školkařství, výsadby a návody, až po hospodaření v porostech."
Jsou Mongolci odvážní? Měl jste dost zájemců o výuku? "Mongolové mě především příjemně překvapili svým přístupem. Měli obrovský zájem o to, co nabízely moje kurzy, byli pozorní, byli velmi ukáznění, doprodrobna plnili moje příkazy, takže mé obavy o jejich bezpečnost, o to, aby se tam něco nestalo, se ukázaly jako úplně zbytečné. Pracovali jsme ve výškách 25 metrů."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.