V jednom z paláců na Hradčanech si můžete prohlédnout Gobelínový sál nebo pracovnu premiéra

Čtěte takéBaroko, secese i Pragerův brutalismus. Pražský Smíchov jako výsledek urbanistické improvizace

Palác pojmenovaný podle Hrzánů z Harasova, kteří byli jeho posledními šlechtickými majiteli, slouží v současné době k reprezentačním účelům vlády a premiéra. „Hrzánský palác využívá zejména pan premiér, který zde přijímá různé hosty nebo významné státní návštěvy. Pokud se Strakova akademie nebo její část z nějakého důvodu uzavře, může tady úřadovat. Stalo se tak například během povodní v roce 2002 nebo v loňském roce kvůli rekonstrukci. Po volbách, když je dosluhující premiér ještě ve Strakově akademii, může tady úřadovat nový premiér, který si připravuje vládu,“ vysvětluje historička Irena Saidlová, která Hrzánským palácem pravidelně provází.

Vstupní chodba|foto: archiv Úřadu vlády ČR

Zajímalo mě, jestli se Hrzánský palác něčím odlišuje od ostatních paláců v blízkém okolí. „Podle mého názoru se odlišuje například tím, že se do něj lidé vůbec mohou podívat. Je tu řada krásných paláců s výhledem na Prahu, ale dovnitř se nedostanete,“ říká moje průvodkyně. „Lidé se během prohlídky Hrzánského paláce podívají na nádvoří, kde jsou busty malířů Ferdinanda Engelmüllera a Jana Slavíčka, kteří v těchto prostorách měli své ateliéry. Dále navštíví Strahovský salonek a pracovnu pana premiéra, které spolu s Čínským salonkem tvoří bývalý byt Tomáše Garrigua Masaryka. Jedním z velkých lákadel je určitě terasa, ze které je nádherný výhled na Prahu. Návštěvníci se podívají také do předsálí, kde pan premiér vítá návštěvy, které sem přicházejí na různá jednání, do Hudebního salonku a do Velké jídelny. Kdo bude mít zájem, může zhlédnout výstavu Můj stát, která se věnuje státním symbolům republiky,“ popisuje prohlídkovou trasu Hrzánského paláce Irena Saidlová.

Pracovna premiéra vlády |foto: archiv Úřadu vlády ČR

Lidé se během prohlídky podívají také do Gobelínového sálu, ve kterém se konají různá jednání. „Už jeho název naznačuje, že tady uvidíme rozměrný gobelín. Nazývá se Kleopatra na trůně. Je to vlámská práce z poloviny 17. století. Řadu návštěvníků zaujme také krásný tereziánský lustr, který má v průměru dva a půl metru. Když se rozsvítí, osvětluje celý sál. Nad námi jsou původní štuky s různými zvířecími motivy, které jsou samozřejmě zrestaurované. Na zdech visí benátská zrcadla.“

Gobelínový sál|foto: archiv Úřadu vlády ČR

Prohlídku historických a reprezentačních prostor umocňuje výhled na Prahu. Návštěvníci ho mohou obdivovat z různých částí paláce a také z terasy. „Když je krásné počasí, mohou využít i dalekohled. Prahu jim přiblíží opravdu z blízka, například na Karlově mostě je možné téměř rozeznávat jednotlivé obličeje,“ dodává na závěr historička Irena Saidlová.