V Invalidovně žili vojáci i fotograf Josef Sudek. Teď prázdný barokní skvost znovu ožívá

Budova Invalidovny v pražském Karlíně
Budova Invalidovny v pražském Karlíně

Památkově chráněná Invalidovna byla projektovaná podle vzoru pařížské Invalidovny a postavená podle návrhu barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera zhruba v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů.

Největší a nejstarší památka v pražském Karlíně měla být původně devětkrát větší a její stavba měla trvat čtyřicet let. Nakonec byla realizována jen devítina původního návrhu. Objekt spravuje Národní památkový ústav a jeho část je přístupná v období od května do konce října vždy od pátku do neděle. Prohlídky objektu začínají každou hodinu od 10 do 16 hodin. Další část prázdného objektu nově využívá Iniciativa pro Invalidovnu, která zde realizuje pilotní projekt dočasného využití prázdného objektu pod názvem Open Invalidovna.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně

„V době, kdy tu byli váleční invalidé, tu vládl velmi striktní vojenský režim. Ten se posléze začal mírně rozvolňovat, někteří invalidé tu bydleli se svými rodinami. Byla tu i dvoutřídka, porodní bába, jatka, pekárna nebo pivovar. Skutečně to fungovalo jako malé městečko, které bylo téměř soběstačné."

„Invalidovna se stavebně zachovala ve velmi dobrém stavu, zvnějšku se zdá, že je opravená, ale vnitřní části vypadají jako kdybyste se vrátili o sto let zpátky," říká Miroslav Indra, vedoucí odboru správy a obnovy památkového objektu Invalidovna Národního památkového ústavu.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně

Prohlídka pro návštěvníky začíná v levé části severního křídla a postupuje celým východním křídlem. Představuje bývalou jídelnu, která ještě po druhé světové válce fungovala jako hospoda, kapli, reprezentativní schodiště i dlouhé chodby se zazděnými arkádami a barokními průhledy. A hlavně unikátně řešené trojlodní obytné místnosti pro invalidy. 

Budova Invalidovny v pražském Karlíně

Invalidovny vznikla díky zdrojům historicky první nadace pro válečné mrzáky a vysloužilce, kterou založil hrabě Petr Strozzi. Její příběh přibližuje i výstava v jedné z opravených místností v prvním patře. Návštěvníky seznámí nejen s její historií a ideovým konceptem objektu, ale také třeba s tím, jaké filmy se v ní natáčely - nutno dodat, že po některých zůstaly v objektu dodnes viditelné stopy. A protože Invalidovna svému účelu sloužila až do doby první republiky, zmiňuje výstava i pobyt nejslavnějšího vojenského vysloužilce - Josefa Sudka. Žil tu v letech 1922 až 1927, na státní náklady se tu rekvalifikoval na profesionálního fotografa a vytvořil zde cyklus Z Invalidovny.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně, kaple

A jaká by mohla být budoucnost prázdného objektu? „Plány jsou velké, ale musíme být trpěliví. Nyní provádíme stavební historický průzkum a připravujeme se na velkou obnovu. Mohla by začít v roce 2020 a je rozfázována na pět let. Z jedné čtvrtiny by tu byly kancelářské prostory, a z té větší části prostory prezentační, výstavní a vzdělávací. Také by tu sídlil spolek Iniciativa pro Invalidovnu," říká Miroslav Indra.

Budova Invalidovny v pražském Karlíně

Národní památkový ústav propůjčil spolku Iniciativa pro Invalidovnu čtvrtinu objektu a v květnu začal v západním křídle objektu půlroční pop-up projekt nazvaný Invalidovna Open – prostor pro kreativní tvorbu a diskuzi. „Záměr toho je dokázat, že když veřejná správa poskytne nevyužítý prostor lidem, kteří jsou z kulturních, kreativních a sociálních oblastí, tak se dá zaplnit. Mojí ambicí by bylo, aby tu alespoň část toho prostoru zůstala pro tyto aktivity, aby z toho nebyly jenom kanceláře a depozity muzea. Rád bych, aby tento projekt sloužil jako projekt, který ukazuje, že prázdné prostory se dají využít právě třeba na tyto kulturní a kreativní aktivity," říká místopředseda spolku Nisan Jazairi. V plánu jsou komunitní centra, diskuzní a přednáškové programy, umělecké rezidence, performance, festivaly, instalace, výstavy.