Uprchlíci na člunech? Židovské rodiny taky posílaly své děti za nacistů jinam, aby přežily, říká Pavla Jazairiová

18. květen 2015
00857455.jpeg

Skalní rozhlasoví posluchači ji dobře znají. Pavla Jazairiová je jednou z nejvýraznějších novinářek své generace. Procestovala celý svět, posílala do rozhlasu své reportáže a psala o tom knihy. Další chystá.

Pavla Jazairiová má pocit, že čím víc jsme informovaní, tím víc se mezi námi prohlubuje propast. „Jsou chudé země, kde lidi nemají pitnou vodu, ale mají televizi. Vidí, jak žijeme v Evropě, a vidí to, co jim média chtějí ukázat. Tak získávají představu, která ale není slučitelná s realitou.“

Uprchlíci nejsou kobylky

Obráceně to ale bohužel funguje také. Stačí sledovat uprchlíky ve Středozemním moři „To jsou lidi, kterým jde o život a my se na to díváme jako na invazi kobylek.“

Velká část pasažérů jsou děti bez doprovodu. „To je jako za nacistů, kdy židovské rodiny posílaly své děti někam jinam, aby přežily. To je stejná situace,“ říká Pavla Jazairiová.

Kdo za to může?

Lidé utíkají především ze Sýrie, Eritrey a Somálska. Podle Jazairiové v tom má prsty Západ. „V Sýrii se vždycky podporovaly tamní režimy. I teď se z politických důvodů podporuje prezident, který vraždí svoje lidi. A ti nemají jinou možnost než utíkat.“

Chybí jí souvislosti

K současné novinářské práci se Pavla Jazairiová staví kriticky. „Věci se bezpodmínečně musejí dávat do souvislostí. Posluchač nebo čtenář z toho má jinak v hlavě guláš a neví, proč by se o to měl zajímat.“

Pavla Jazairiová

Tak například médii proběhla zpráva o tom, že ekonomická situace se v ČR zlepšila. „Je to fajn, ale jak se to stalo? Jak jsme dospěli k tomuto radostnému výsledku? To je to, co mi v dnešní novinařině chybí.“

Nebezpečný není svět, ale D1

Z míst, která procestovala, by člověk usuzoval, že se vydává do nebezpečných zemí. „Nevydávám se do oblastí, které jsou nebezpečné. Na to si dávám bedlivý pozor. Nebezpečná je D1 a já nejsem válečný reportér.“

Pavla Jazairiová do rozhlasu nastoupila v roce 1965. Po invazi „spřátelených vojsk“ ho ale zase musela opustit. Začala tedy psát knihy. Napsala jich už 15 a zachycuje v nich měnící se svět. Její první kniha byla o Africe. Do Afriky se pak vrátila. „Vznikla kniha Jiná Afrika a teď to tam bude pochopitelně ještě jinak. Je to zajímavé.“

O čem vypráví její autobiografie? Proč se vydala na poutní cestu do Santiaga de Compostela? Čím se teď zabývá? Více uslyšíte v iRadiu.