Únor 1948. Přišli na tenis, ale hrálo se rugby

Často se ještě dnes tvrdí, že převrat tehdy proběhl de facto legálně, podle ústavy. Že Lidové milice měly jen zastrašovat. Že stejně nešlo nic dělat, protože jsme už byli v zóně vlivu Stalinovy Moskvy. Že demokratičtí ministři byli naivní bloudi, kteří naletěli komunistům. Silná slova - odpovídají historické realitě a známe ji už vlastně do detailu? 

Klement Gottwald|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Únorové Reflexe! se zaměřily především na to, jestli demokraté ve vládě s totalitáři mohou vůbec obstát a co způsobilo, že nakonec demise proběhla jinak, než jak ji plánovali. Jaká byla role sociální demokracie, Jana Masaryka i prezidenta Edvarda Beneše?

Zleva Petr Pithart, bývalý předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Kalous, historik ÚSTR a Michal Pehr, historik Masarykova ústavu AV ČR|foto: Martin Groman

A může historii nebo třeba jen politiku měnit jedinec, i kdyby to byl prezident republiky, když proti němu stojí síla akčních výborů, hrozba teroru, Lidové milice, páté kolony uvnitř nekomunistických stran? Petr Pithart situaci tehdejších demokratů popisuje slovy: “Oni přišli na hřiště a byli vystrojeni na tenis, ale hrálo se rugby. Těžko jim vyčítat, že v tom neobstáli.”

Únor 1948|foto: Archiv ČRo

V historických Reflexích! Martin Groman debatoval s Michalem Pehrem - historikem z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, Janem Kalousem - historikem z Ústavu pro studium totalitních režimů a s již zmíněným právním historikem a bývalým předsedou Senátu Parlamentu ČR Petrem Pithartem. Jejich hovor doprovodily ukázky ze vzpomínek Prokopa Drtiny Československo, můj osud v podání Miroslava Doležala a části rozhovoru s Josefem Pavlem o Únoru 1948 - tento rozhovor vznikl k 20. výročí únorových událostí, tedy v roce 1968, kdy byl Josef Pavel, někdejší velitel Lidovým milicí, ministrem vnitra a jedním z mužů Pražského jara.