Dílo, kterému se nevyhnete: Jaké umění patří do veřejného prostoru?

„Odstraňování pomníků zbylých po okupantech nechápu jen jako vypořádávání se s minulostí. Je to i vypořádávání se s budoucností. Lidé jednoduše dávají najevo, že se v budoucnu už nechtějí podvolovat něčemu podobnému. Otázka, zda je daný pomník formálně vzato povedený, či nepovedený, je podle mě druhotná," říká filozof, Tomáš Koblížek.

K jakým sochám stačí přidat vysvětlující tabulku a jaké opravdu dává smysl z veřejného prostoru odstranit? Poslechněte si v páté epizodě série “Umění pobouřit. Pohled Tomáše Koblížka z úhlu filozofie umění doplňuje o kontext historie umění Milena Bartlová. Upozorňuje na zásadní rozdíl v tom, jakou úroveň mělo umění ve veřejném prostoru dříve a jakou má dnes:

„To nejkvalitnější, co existovalo, bylo ve středověku a částečně i v barokním umění volně a zcela bezplatně přístupné úplně všem. Protože to bylo umění v křesťanských kostelích, z nichž značná část je veřejně přístupná,” říká historička umění, Milena Bartlová.