Umění pobouřit. Když výtvarná díla provokují
Umění pobouřit: Krásné násilí a smrt. Jak brutální může být výtvarné dílo?
Obrazy poprav, volný pád sebevraha nebo brutální fyzické týrání hříšníků v očistci. Na kolik násilí v umění jsme vlastně zvyklí? O tom, co je už přes čáru a jak se přijatelnost násilí ve výtvarných dílech proměňuje, debatují historička umění Milena Bartlová a filozof jazyka Tomáš Koblížek ve druhé epizodě série Umění pobouřit.
Debatující: Milena Bartlová a Tomáš Koblížek
Kreativní producentka: Veronika Ruppert
Dramaturgie: Teresie Bečková
Mistři zvuku: David Dibelka, Jan Brauner, Jiří Flossmann
Hudba: Jaroslav Pokorný
Vizuály: Julie Hrnčířová
Premiéra: 29. 10. 2025
Speciální poděkování: Děkujeme za poskytnutí prostoru k focení vizuálů Akademii výtvarných umění a Centru pro umění a ekologii UMPRUM.
„Od třináctého století existuje skupina vysoce kvalitních uměleckých děl, která se soustředí na co nejvíc šokující vyjádření utrpení, krajní bolesti a umírání. Třeba Přemyslovský krucifix z Jihlavy se soustředí na obrovské a nesnesitelné utrpení Krista, kvůli hříchu každého z nás. Cílem není nic menšího, než aby ti, kdo se dívají, změnili celý svůj život. Aby přestali hřešit,“ vysvětluje Milena Bartlová.
A připomíná, že se naše země víc, než výjimečnými díly proslavila násilím vůči nim: „Husitský ikonoklasmus je jev, kterým jsme se my Češi nejvíc zapsali v dějinách výtvarného umění.”
„Cílem zobrazování násilí podle mě není pobuřování nebo šok. Má podle mě smysl, pokud je zobrazené jako otázka,” říká Tomáš Koblížek.“ Výdělek z děl, která zobrazují násilí, utrpení někoho druhého, může pro umělce představovat velké dilema.“ Poslechněte si o umělcích, kteří si takovou kontroverzí prošli.
Poslechněte si debatu o blasfemickém umění: jak se proměňuje znevažování náboženských symbolů ve výtvarném umění?
Od 1. listopadu do 6. prosince 2025 můžete „Umění pobouřit“ naladit i ve vysílání Vltavy, vždy v sobotu od 17:00. Audio sérii najdete na webu Vltavy, na mujRozhlas a v dalších aplikacích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka