Umělecké komiksy jako základ filmů II

20. březen 2003

Očekávaná Liga výjimečných vzbudila pozornost natáčením v Praze v průběhu záplav. Ironicky je jednou z hlavních postav kapitán Nemo a jeho stroj Nautilus. Mnohem zajímavější je ale komiksová předloha Alana Morea a převod na filmový pás - bude skutečně věrným zachycením dvourozměrných obrázků?

"Kupředu! Kupředu, mužové angličtí!"

Filmové prostředky nabízejí větší volnost při práci s komiksovým námětem. Mezery mezi obrázky, jakési "milimetry ticha," dávají komiksu spád, když na něj zpětně vzpomínáme, protože si do nich individuálně domýšlíme dějové spojováky. U nakladatelství BB Art vyšel nelevný komiks Liga výjimečných, počeštěný Viktorem Janišem a vytvořený hrůzným lesním mužem anglickým, Alanem Moorem. Poslední úpravy stejnojmenného filmu natáčeného v Praze (povodně prodražily natáčení o sedm miliónů dolarů) probíhají v amerických studiích, jednu z hlavních rolí převzal Sean Connery a objeví se dvě nové postavy - Dorian Gray (z druhé série, která u nás zatím nevyšla) a Tom Sawyer (americká postava pro americké producenty). Originální komiks neohromí strukturou, ale stylizací do doby objevování páry a ohně, do doby Robura Dobyvatele a Sherlocka Holmese. Fascinace honosnými vzducholoděmi a ponorkami nepravděpodobných tvarů, které fungují jen kvůli tomu, že je moderní věda ještě nedokázala vyvrátit, provází Moorea dlouho a zablýskla se i ve filmu/komiksu Z pekla. V Lize výjimečných se parta chlapeckých hrdinů v pokročilém věku dává do služeb anglické vlády. Do skupiny patří Mina Murrayová, kapitán Nemo, doktora Jekyll a pan Hyde, neviditelný muž Griffin a dobrodruh Alan Quattermain. A je to tady. Speciální jednotka viktoriánských hrdinů bojuje, každý po svém, se zlotřilcem z Číny v Londýně neboli s hrozbou z nespokojených anglických kolonií. Film volně konstruuje "jedno z dobrodružství..." a komiksový příběh v něm najde ozvěny jen v postavách a prostředí.

Alan Moore. Ano, je to Angličan

Chlapecké sny ožívají...

Právě prostředí odlišuje Moorea od kolegů zmíněných v tomto textu. Nejde ani tak o grafické podání, jako spíš o pocit pionýrského nadšení z dobývání neznáma a nedosažitelna. Takový svět svádí k digitálním efektům, a jak je zatím patrné, bude film stavět především na symfonii britských počítačových kouzelníků. Tvůrci pozměnili příběh, některé postavy odmazali a jiné přidali. Přepadávání devatenáctého do dvacátého století totiž obsahuje spoustu hrdinů, kteří by do prostředí Ligy patřili a na které si každý jistě vzpomene: prakticky všechny postavy od H. G. Wellse (například Cestovatel časem ze Stroje času) a A. C. Doyleho, Tarzana John Cartera, E. R. Burroughse a s několikaletým zpožděním Solomona Kanea R. E. Howarda a trvanlivější charaktery H. P. Lovecrafta (tj. takoví hrdinové, kteří jeho povídky přežili). Pakliže nejste obeznámeni s propojeností jmen na díla, přečtěte si rozsáhlý anglický rozbor komiksu na této adrese.

Pan Norrington má o průmyslové revoluci zvláštní představy

Alergie na jméno 'Bond'

Vraťme se zpět k Alanu Mooreovi. Beznaděj vystihuje jeho autorskou pečeť. Obloha pokrytá temnými mraky z neustále funících komínů, vysoké průmyslové stavby, bezvýrazní dělníci žebrající na ulicích, protože jejich práci převzaly stroje. Když se do některého celostránkového obrazu zanoříme, můžeme zkoumat pradědečkovy pohyblivé vynálezy na ulicích a nacházet detaily jako gilotinu na vrcholku francouzského činžáku, dokonale schovanou v lese komínů. Průmyslová revoluce v celé své kráse. Začátek industrialismu. Podaří se filmu vytvořit něco podobného? Režie se ujal béčkař Stephen Norrington, muž akční ruky, která dirigovala Blade a Death Machine ve zběsilém videoklipovém stylu, s přemrštěnou vizualizací a prvoplánově vykreslenými charaktery. Prakticky nezkušený scénárista James Robinson pak stvořil scénář, který byl natolik problémový, že Norringtona nutil k neustálým konfrontacím s Connerym a producentským studiem MGM. Podstatná role Campiona Bonda, spojky mezi vládní tajnou agenturou a Ligou a zároveň přímým předkem Jamese Bonda, byla pro MGM, které vlastní práva na bondovskou sérii, natolik nepřijatelná, že do dnešního dne není jasné, kdo v roli Bonda vystoupí a zda vůbec bude použita. Mít tři měsíce před premiérou bludnou postavu ve scénáři, to o velké soudržnosti scén rozhodně nesvědčí.

Ligy výjimečných v celé své filmové kráse

Všechno řeší akční film

Film bude výjimečný - střihem, kostýmy od Jacqueline West (nominace na Oscara za Quills - Perem markýze de Sade), obrazovými bonbónky a kaskadérskými kousky, pro které byli najati artisté z kanadského cirkusového a baletního spolku Cirque du Soleil. To vše jsou ale druhořadé záležitosti, které nic neříkají o logice příběhu a kvalitě settingu. Norringtonovo jméno přitahuje všepřekrývající akci, bohužel z těch několika extrémně krvavých scén v Mooreově předloze může vytěžit film, který se bude podobat nákladné a při bližším zkoumání fušersky vytvořené cetce z kočičího zlata. Premiéra ve Spojených státech bude šestého června tohoto roku, u nás až osmnáctého září.

Mooreova ponorka Nautilus. Není senzační?

Jak je vidět, filmy vystavěné na uměleckých komiksech to mají vlastně těžší než ty, pocházející z dlouho vydávaných sešitů: kvůli vysoké laťce předlohy se režiséři jen horko těžko vyškrábou na stejnou úroveň jako komiks. Zatím se to povedlo málokomu. Zda se Norrington pomendesovští, o tom můžeme silně pochybovat.

autor: Pavel Dobrovský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.