Umělecké i životní role pěti herců. Jan Kačer vzpomíná v dalším pokračování cyklu Legendy Činoherního klubu

Dokázal silou svého velmi specifického talentu stvořit mýtus. Jiří Kodet očima Jana Kačera

Jiří Kodet navázal po matce na 200 let dlouhou tradici divadelnického rodu Steimarů (otec byl též umělec – sochař). V roce 1963 následoval Jana Kačera do Ostravy. Později se s ním přemístil z Divadla Petra Bezruče do nově vzniklého Činoherního klubu.  

Jiří Kodet v inscenaci Na dně, 1971

Zdálo se všem zasvěceným, že tam pro Jirku Kodeta není moc místo. To byli všechno už lidi nějakým způsobem si blízcí, jakousi poctivou vnitřní cestou, a Jirka se jevil jako aristokratický páv.
Jan Kačer

Jiří Kodet v inscenaci Višňový sad, 1969
Po těžkých začátcích se vypracoval. Pod Kačerovou režií si zahrál např. roli učitele v Čechovově Rackovi, Jášu ve Višňovém sadu nebo Chlestakova v Gogolově Revizorovi. V ČK zůstal do roku 1991, kdy získal angažmá v Národním divadle: „Pak se stalo, že Jirka v Národním divadle, kde se po čase logicky ocitl, byl jeden z představitelů toho divadla už ne šedivého, ale barevného.“

V roce 2005 se s ním v Národním divadle veřejnost rozloučila. Smuteční projev pronesl Jan Kačer: „Běžné profesionální starosti, jako je herecká otročina, bezohledná soutěživost, rvačky o role, kariérismus, intrikářství, to mu bylo cizí. Jeho velkou, geniální kreací, na které celý život pracoval, byl on...“

Spustit audio

Související