Umberto Eco: Stylistika kýče. Úvaha italského spisovatele nad jedním z fenoménů masové kultury

8. leden 2022

K zajímavým otázkám moderní kultury patří uvažování o tom, co je kýč, jak vzniká a jak se šíří. Podnětným zamyšlením na toto téma je i úvaha italského spisovatele, sémiotika, estetika, literárního vědce a esejisty Umberta Eca Stylistika kýče. Na Vltavě ji uvádíme k 90. výročí narození autora. V podání Otakara Brouska a Rudolfa Pellara poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání. 

Účinkují: Otakar Brousek, Rudolf Pellar
Připravil: Petr Turek
Překlad: Zdeněk Frýbort
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: v roce 2006

Spisovatel, sémiotik, estetik, literární vědec a esejista Umberto Eco (1932–2016) vystudoval filozofii na turínské univerzitě, spolupracoval s italskou televizí RAI (1955–1959) a poté řídil edici filozofických, sémiotických a sociologických děl v nakladatelství Bompiani. Na počátku svého mnohostranného vědeckého díla se věnoval středověké estetice (Estetický problém u sv. Tomáše, 1956; Rozvoj středověké estetiky, 1959).

Pozornost evropské kritiky vzbudil roku 1962 knihou Otevřené dílo, v níž se zabýval otázkami interpretace uměleckého díla a podílu čtenáře na výsledném porozumění. Přednášel na turínské, milánské a později i newyorské univerzitě, od roku 1971 byl profesorem na univerzitě v Bologni. Eco je autorem řady odborných knih, k nejvýznamnějším patří Pojednáni o obecné sémiotice (1976) či Meze interpretace (1990). V roce 1980 vydal román Jméno růže, jímž si získal světovou proslulost jako romanopisec. Následoval román Foucoultovo kyvadlo (1988).

Významnou oblastí Ecova zájmu je sféra masové kultury, komunikace a sdělovacích prostředků. Tomuto tématu věnoval řadu děl, mj. spis Masový nadčlověk (1978) či knihu Skeptikové a těšitelé (1964), v níž kriticky, leč s porozuměním probírá nejrůznější aspekty a projevy masové kultury. Z této knihy jsme pro posluchače vybrali esej, která pojednává o kýči v kultuře.

V textu s názvem Stylistika kýče Eco zjišťuje, že „trvalým charakteristickým rysem kýčovitých textů je snaha dosáhnout efektu v oblasti citů, vlastně nabídnout cit už vyhotovený a komentovaný, připravený k použití, takže objektivní obsah toho, co se děje, není zdaleka tak důležitý jako základní nálada.“ Výtečně formulované je zjištění, že „Kýč coby lehce stravitelný Ersatz umění se logicky nabízí jako ideální strava pro lenivé publikum, které by rádo přilnulo k ideálům krásy a samo sebe přesvědčilo, že jich užívá, aniž by marnilo energii v nějakých nesnázích.“

autoři: Petr Turek , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.