Ukazujeme rumunskou minulost pravdivě, tvrdí v největším evropském muzeu v přírodě
Rumunské muzeum v přírodě Astra má rozlohu sto hektarů. Pěšky po něm budete chodit celý den a stejně nestihnete vidět všechno. Proto raději využijte možnost nechat se rumunským skanzenem provézt koňmo.
Draculův hrad žije z hororové legendy. Jaký byl skutečný rumunský kníže?
Ještě než se hrad Bran dostal do každého turistického průvodce po Rumunsku, postarala se o jeho popularitu jiná kniha. Irský spisovatel Bram Stoker si ho vypůjčil jako sídlo do svého románu o upířím hraběti Drákulovi. Inspirací pro něj se navíc stal skutečný místní středověký vladař Vlad Dracula. Slavný hororový příběh dnes na jih Rumunska láká kolem milionu návštěvníků za rok.
Hned u vchodu čeká hnědák zapřažený do černé bryčky s tmavě zeleným čalouněním. Usedám do ní a už se rozjíždíme a vyrážíme na prohlídku tohoto obřího muzea v přírodě.
Na křižovatce mezi Evropou, Ruskem a Tureckem
„Muzeum bylo pro veřejnost otevřeno v roce 1967 a tehdy v něm bylo devět památek. Dnes jich tu máme skoro pět set. Všechno jsou to originály, ve kterých žili lidé,“ přibližuje při projížďce kurátor skanzenu Cosmin Ignat.
Rozlehlý areál nedaleko rumunského města Sibiu je rozdělený na několik tematických celků. Ukazuje, jak se historické kostelíky, mlýny, hospodářská a obytná stavení s doškovými nebo šindelovými střechami lišily v jednotlivých částech Rumunska.
„V Transylvánii je konstrukce staveb podobná těm středoevropským. V Moldávii a Valašsku na východě a jihu země jsou naopak výrazné vlivy z Ruska a z Turecké říše,“ vysvětluje kurátor.
Historie bez příkras
Teď jsme zastavili u staré dřevěné školy. Ve třídě je za sebou naskládaných dvanáct dřevěných lavic a vepředu katedra pro učitele. Na ní je rozevřená třídní kniha, do které se ještě psalo perem namáčeným v kalamáři. Na každé z lavic je černá tabulka, na kterou se psalo křídou.
Hornický skanzen Mayrau vypadá, jako by důl zavřel teprve včera. Provedou vás bývalí horníci
Prázdninový zpravodaj Radiožurnálu vyrazil do Vinařic nedaleko Kladna. Cílem jeho výletu byl hornický skanzen Mayrau. V něm můžete velmi zblízka zjistit, jak tvrdá byla práce horníků. Reportér si zkusil i dýchací přístroj báňských záchranářů.
Co ale návštěvníka zarazí asi nejvíc, to jsou komunistické symboly a pohlaváři shlížející snad z každé stěny. Třeba vzadu vedle velké mapy Rumunska je rudý prapor pionýrské organizace a nad ním na tehdejší žáky této venkovské školy dohlížel Josif Vissarionovič Stalin.
„Tuhle školu jsme objevili přesně takhle. Proto jsme v ní nechali všechny tyto obrazy. Je to část naší historie,“ vysvětluje ředitel skanzenu Ciprian Stefan. Muzeum se podle něj snaží popravdě ukazovat rumunskou minulost, včetně té totalitní. „Dnešní děti nevědí nic o Stalinovi ani o tom, jak to tenkrát vypadalo,“ dodává.
Nejsme Louvre
Rumunský skanzen není klasické muzeum, kde si na nic nesmíte sáhnout. Třeba v budově po starých rumunských Němcích dokonce návštěvníky vyzývají, aby si všechno osahali a všechno vyzkoušeli.
„Nejsme Louvre, kde se nesmíte ničeho dotknout. Nemáme tady žádnou Monu Lisu, ale předměty, které se na venkově někde stále používají. A když se stále používají, proč nedat návštěvníkům možnost vyzkoušet si je a zažít, jaké je s nimi pracovat,“ říká Cosmin Ignat.
A když máte štěstí, tak tu můžete ochutnat i to, co z této práce vzniká. Třeba místní typický koláč nebo víno.
