Ujištění, že v národním průšvihu nejsme sami. Česko do Frankfurtu přiveze výstavu o samizdatu
Svobodu lidského ducha vymýtit nelze. To je leitmotiv jedné z výstav, kterými se Česká republika prezentuje u příležitosti svého čestného hostování na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Výstavu Samizdat: Slova svobody v Československu v letech 1939–1989 pro frankfurtské Muzeum komunikace připravil literární historik Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu AVČR.
„Německý návštěvník je od českého samizdatu vzdálen, geograficky, politicky a dnes i generačně. Zajímá se o umění, ale z české literatury zná Havla a Kunderu, možná si vzpomene na Hrabala nebo Klímu,“ říká historik Přibáň. „Bylo mi jasné, že se na výstavě musí dozvědět něco nového, nesmíme ho ale přehltit,“ dodává.
Výstava, která se představí ve Franfurtu, se vedle historických souvislostí zaměřuje především na materiální podobu samizdatové literatury, její grafickou úpravu a různé způsoby jejího rozmnožování.
Jak vyprávět o fenoménu samizdatu? Jaké rozdíly lze vysledovat mezi samizdatem vznikajícím v období dvou různých totalit? Jak na samizdat totalitní režimy reagovaly? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Kultovní vysílač Liblice jde k zemi. Poslechněte si mysteriózně špionážní krimi z dílny VOSTO5
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
