Uhelné doly kulturou se rozechvěly aneb Literární testament Ostravsko-karvinského revíru

7. duben 2021

Nejen Bezruče, ale i mnohé další hornické inspirace v české literatuře připomene pořad Uhelné doly kulturou se rozechvěly aneb Literární testament Ostravsko-karvinského revíru. Ve dvouhodinové koláži Ivana Motýla jde totiž o pátrání po uhelném prachu na stránkách knih. Epitaf z černého uhlí poslouchejte on-line.

V pořadu zazní ukázky z děl Jana Balabána, Františka Sokola Tůmy, Petra Bezruče, Vojtěcha Martínka, Ladislava Třeneckého, Petra Čichoně, Jaroslava Šulce, Ladislava Vrchovského a původní text Jiřího Váni Stigena. Ve výpovědích a autorském čtení uslyšíme antikvářku Danu Struhalovou, literární historiky Ivu Málkovou a Jana Maluru, básníky Petra Hrušku, Romana Polácha, Ondřeje Hložka, Radovana Jursu, Marka Pražáka a Jana Krupu, hudebníka Lukáše Balabána, prozaiky Petra Čichoně a Ladislava Vrchovského a také horníky Ostravsko-karvinského revíru. V archivních záběrech se přidají Zdeněk Štěpánek a Marie Glázrová.
Účinkují: David Viktora, Eva Lenartová
Připravil: Ivan Motýl
Dramaturgie: Eva Lenartová
Zvuk: Marek Hoblík
Režie: Tomáš Soldán
Premiéra: 7. 4. 2021
Natočeno: v ostravském studiu Českého rozhlasu
Hudební spolupráce: DJ Strachkvas

Ostravská beletrie je od svého počátku křtěna krví, uhlím a rozžhavenou ocelí. Jestliže na počátku ostravské poezie inspirované hornictvím stojí Petr Bezruč, pak průkopníkem velké hornické prózy byl František Sokol Tůma. „Ne že by se před ním hornické tematice v Ostravě nevěnoval žádný jiný prozaik, Sokol Tůma ale k tématu přistoupil opravdu důkladně. Se všemi sociálními jevy, které tuhle práci doprovázely. S těžkou dřinou souvisel alkoholismus, dramatické osudy hornických žen, důlní neštěstí. Tůma dokázal podat obraz Ostravska podobně naturalisticky až démonicky jako slavný francouzský spisovatel Émile Zola,“ přemítá Jan Malura, vedoucí katedry české literatury na Ostravské univerzitě. Podle Malury se na románové ságy Františka Sokola Tůmy snaží navázat Karin Lednická karvinskou havířskou trilogií Šikmý kostel, ale jejímu dílu schází naléhavost předchůdce. Jan Malura jmenuje ještě dva autory, kteří dokázali stvořit hodnověrné prózy s hornickou inspirací, Vojtěcha Martínka a Ladislava Třeneckého.

Důl Anselm v Ostravě, dnes Hornické muzeum

Martínek se zabýval i literární kritikou a teorií a už v roce 1913 nabídl recept, jak namíchat autentickou hornickou poezii: „A nelze jiné písně zapěti v tom kraji než tvrdou a drsnou melodii, jejíž zvuk duní jako balvany řítící se z hor, v níž chvěje se zašlapaný hněv a potlačená krev, melodii nestylizovanou a výbušnou, na níž by ležel černý prach uhelný.“

Čtěte také

Kritika pak rozhodný vliv Petra Bezruče odhalila například v díle Čechoslava Ostravického, M. Kurta, Fráni Richtera, už zmiňovaného Lva Karvinského nebo Jana Vrby. Nebylo to přitom čiré epigonství. Bezruč naznačil směr a citovaní básníci opisovali především z ostravské reality, k níž každý den patřil nějaký ten k smrti upitý či před hospodou ubitý Magdon.

Po druhé světové válce se zrodil ostravský socialistický realismus a trvalo celých jednačtyřicet let, než se literatura inspirovaná hornictvím zbavila všech vědomých či podvědomých direktiv komunistické ideologie. Snad až v románu Ivana Landsmanna Pestré vrstvy, který vyšel v roce 1999 péčí nakladatelství Torst, se republika dozvěděla, jak žili havíři za Husákovy normalizace. Stejně jako v Pestrých vrstvách jde v podzemí o život i dnes a zůstane to tak až do vytěžení posledního vozíku v revíru. Metan vybuchl 20. prosince 2018 v 17 hodin a 16 minut osm set metrů hluboko v útrobách Dolu ČSM u Karviné, kde v plamenech a obrovském žáru zahynulo 13 havířů. I na poslední hlubinnou šachtu v republice bude však zanedlouho pověšen zámek. Pak už doly nikoho nepohřbí a vymizí i smutný status žen, kterým se říká hornické vdovy a jež se staly hrdinkami knihy dokumentaristky Kamily Hladké. V ostravském studiu Večer na téma Uhelné doly kulturou se rozechvěly natočila Tvůrčí skupina Drama a literatura.

autoři: ele , Ivan Motýl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.