Tyjátr – Mácha není mrtev, ať žije Máj!

19. březen 2012

Taneční soubor 420 People a herec David Prachař, tentokrát v roli recitátora a režiséra, 19. března v 19 hodin na Nové scéně uvedou premiéru multižánrového projektu Máj. Podle nejslavnější básně Karla Hynka Máchy vytvořili inscenaci, v níž tanečníci recitují a herci tančí. Hlína a voda, které slouží jako kulisa, budou navíc použity jako nástroj malby na elastická plátna. Co vedlo umělce z různých oborů ke spolupráci na české básnické klasice?

Máchův Máj patří k zásadní, ne-li povinné četbě už na škole. Většina z nás ho četla, o základní fabuli máme více méně povědomí, tedy směle prohlašujeme, že Máchův Máj známe. Ale známe skutečně celou báseň, nebo jsme schopni vybavit si jen prvních pár veršů, které ve finále nedokážeme zařadit do významového celku básně?

Herec David Prachař a taneční soubor 420 People pojali Máj jako výchozí inspirační zdroj pro multižánrovou uměleckou spolupráci, v níž se mísí současný tanec, činohra, recitace, pohybové divadlo, živá hudba a scénografie. Na bázi tanečního a hereckého divadla vznikl projekt, jehož výsledkem je absolutní umělecký tvar, který je živý nejen formou, ale i jazykem.

02582004.jpeg

Máj Karla Hynka Máchy je libreto, které svým příběhem i melodií řídí zvlášť jednotlivé složky a zároveň je sceluje do soudržného celku. Taneční pohyb reaguje na slova básně interpretované Davidem Prachařem, přičemž pohyby jsou spíše než popisné napovídající.

David Prachař
Ten verš má nějakou hmotu, báseň má nějakou hmotu, a tu se snažím přetavit do slov a do těla a pohybu. Když člověk hraje divadlo, potřebuje mít tělo, to tělo musí být v nějakém napětí a pak z toho těla vycházejí nějaké zvuky, což je hlas. My se tady pokoušíme o propojení. Já chci, aby tanečníci mluvili, já budu trochu tančit, hudebník Pavel Fajt bude trochu mluvit. Budeme všechno propojovat dohromady, protože máme pocit, že všechno se vším souvisí; textu to určitě neuškodí.

Máchův Máj byl podrobený řadě odborných analýz. Některé z nich se svou exaktností blíží skoro až matematice, především hláskové rozbory zvukomalebnosti slov nebo melodičnosti verše. David Prachař se jako režisér ani jako interpret Máje nepokouší o žádnou retro verzi klasické básně českého literárního romantismu. Představuje současný a velmi osobní vhled do nejznámější a zároveň nejtajemnější básně české klasické poezie.

02582005.jpeg

David Prachař
Já to mám už poskládané, mám určitou představu. A i když máme málo zkoušek na to, abychom ty představy všechny vyzkoušeli a zjistili, co použijeme a co nikoli, ten tvar už máme hotový, akorát ho musíme zastřihnout tak, aby se vešel do hodiny a půl.

Máj je spojen s přírodními živly, které jako motivy proplouvají celou básní. S odkazy na tyto motivy se jako diváci setkáme i na Nové scéně. Rašelina a voda jsou materiály, se kterými musel počítat nejen scénograf Richard Maška, ale především tanečníci; mezi nimi Nataša Novotná, Milan Odstrčil, Zuzana Herenyiová a choreograf představení Václav Kuneš.

Václav Kuneš
Musíme počítat s tím, že prostoru je tady relativně méně. A jak říkal David, takové restrikce vás nutí dívat se na všechno trochu jinak. Na hlínu jsme schopní přijít a zatančit choreografii tak, jak je vymyšlená v tanečním sále. To samé i ve vodě. Ale když tvoříme, tak samozřejmě tušíme, jak vše bude na jevišti fungovat. Když na jevišti upadnu do hlíny, tak to nebude tak bolet, protože je to měkčí povrch. Když spadnu do vody, musím počítat s tím, že budu mít třeba vodu v očích, a počítat i s jistou eventualitou omezení pohybu. Hlínou lze navíc kreslit nádherné aztécké dráhy, takové, které jsou vidět z vesmíru, což jsme si uvědomili například včera. A to s Májem souzní, a tak to vidí i David.

02582006.jpeg

Tvůrci a interpreti Máje ukázali před oficiální premiérou jen několik málo způsobů, jak postavy, atmosféru i příběh básně přenášejí do divadelně dramatických pohybů. Neočekávané zvraty přijdou na konci, kdy možná zatančí i David Prachař. Premiéru Máje můžete vidět v pondělí 19. března v 19 hodin na Nové scéně.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.