Tyjátr – co znamená doma?

27. srpen 2012

V londýnském Tara Theatre proběhla 2. srpna 2012 premiéra česko-anglicko-maďarského projektu nazvaného home:escape. Režisérkou této inscenace byla Iriny Andreeva, zakladatelka a performerka souboru Teatr Novogo Fronta, který působí v České republice už od roku 1994.

Irina Andreeva vedla v projektu home:escape herce a performery z deseti zemí, mezi nimiž figurovali umělci i z Indie a Iráku.

Home:escape vznikl v koprodukci česko-ruského souboru Teatr Novogo Fronta, britského Tara Arts a maďarské organizace Pro-Progresione. Významnou roli hraje v projektu především londýnské divadlo Tara Arts, ve kterém Západ potkává Východ a které už 30 let uvádí před britským publikem mezinárodní projekty napříč všemi žánry.

Teatr Novogo Fronta si jeho příznivci nejčastěji spojují s novátorským, odvážným a mnohdy až hypnotizujícím fyzickým divadlem, které vychází z tvůrčích vizí především Iriny Andreevy. Inscenace home:escape je dalším uměleckým počinem, v němž se poetika Teatr Novogo Fronta eklekticky snoubí s autorským přístupem všech zúčastněných herců a performerů. Divadelní jazyk home:escape je pak méně syrový a tíha a drsnost, tolik typická pro Teatr Novogo Fronta, je odsunuta do jemnější a průhlednější dimenze.

02704940.jpeg

Irina Andreeva
Dá se říct, že jsem ten projekt zdědila, že mi ho předali. Téma domov je obrovské a navíc svádí ke konformnosti a nekonfliktnosti. Protože představy o domově jsou většinou spojené s příjemnými pocity, nebo aspoň já to tak mám. Bylo nám jasné, že budeme-li v inscenaci mluvit o domově, musíme toto téma víc prozkoumat. Všichni, co žijí mimo svůj rodný domov, cítí toto téma zostřeně. Je to pro nás mnohem bolestivější, ale nemůžu jednoduše zformulovat, co to pro mě znamená.

Inscenace home:escape nese podtitul Stories and sences of home. Výchozím materiálem pro celý tvůrčí proces byly zpovědi lidí na ulicích a bulvárech v Budapešti, Praze i Londýně. V jednotlivých představeních home:escape tak originálním fyzickým jazykem těl performerů zaznívají mnohé příběhy; mezi nimi i příběh somálské ženy v Londýně nebo cirkusové rodiny v Budapešti.

Irina Andreeva
Vyšli jsme z rozhovorů, různých životních příběhů a nechali jsme se jimi inspirovat. Ale zároveň jsme vycházeli z osobní zkušenosti herců. Hledali jsme situace spíš konfliktní, které byly spojené s tím, co nám chybí, nebo s tím, s čím se pojí ideální domov. Mluvili jsme o tom, šli jsme dál a hlouběji a došli jsme k závěru, že naše tělo je naším domovem, že i naše paměť je naším domovem. A nikdo nemůže definitivně říct, jestli je život domovem, nebo dočasným domovem a to, co přijde potom, bude teprve tan pravý domov. Což je závěr, který můžeme vztáhnout bez rozdílu na lidi, kteří žijí celý život na jednom místě, na lidi, kteří nemají vůbec žádný domov, nebo na lidi, kteří se neustále přemisťují. Takže to dopadlo tak, že hlavními tématy představení jsou život a smrt a všechny emoce, které se k nim vážou.

02704941.jpeg

Doba na přípravu inscenace byla nezvykle krátká, ale zato intenzivní. Déle než samotné zkoušení trvala příprava na něj a sbírání materiálu.

Irina Andreeva
Každé představení vzniká jinak, záleží na karmě toho představení a taky na podmínkách. Vznik tohoto představení je také zvláštní, protože hodně dlouho trvaly rozhovory v Londýně, Budapešti a v Praze, překládaly se, posílaly se, takže jsme přečetli knížku rozhovorů. Zkoušení trvalo jeden měsíc, čili neobvykle krátkou dobu, protože normální doba vzniku představení je tři měsíce – aby se to narodilo, ustálilo a začalo to žít. V případě home:escape to bylo jiné v tom, že to byl intenzivní proces. Ti lidi tady byli od rána do večera, končili jsme dvanáctihodinovými zkouškami.

02704943.jpeg

Výjimečnost home:escape spočívá právě v množství tvůrčích přístupů k fyzickému divadlu, které se ve výsledném tvaru inscenace promítají. Do fyzického jazyka těla home:escape vložil každý z performerů své zkušenosti a styl. Mezinárodní i žánrový přesah home:escape budeme moci zakusit v Praze. Česká premiéra inscenace proběhne 19. a 20. září v Teatro NoD.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.