Trost – útěcha. Pražský divadelní festival německého jazyka oslavuje tři dekády
Prestižní Pražský divadelní festival německého jazyka letos vstupuje do jubilejního 30. ročníku. Od 15. listopadu do 11. prosince představí výběr výrazných německo-jazyčných inscenací z repertoáru renomovaných divadelních domů. Jsou mezi nimi Schauspielhaus Wien, Theater Basel, Deutsches Schauspielhaus Hamburg a Thalia Theater Hamburg.
Připraven je také divadelní výlet do berlínské Volksbühne. V rámci programu bude uvedena i vítězná inscenace letošní Ceny Josefa Balvína z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, zatímco součástí off programu budou čtení, workshopy i konference.
Festival otevře 15. listopadu premiéra inscenace Plechový bubínek v režii německého režiséra a dramatika Armina Petrase. Velký román Güntera Grasse převede na jeviště Divadla Na zábradlí s českými herci ve vlastní adaptaci. Jde o koprodukční projekt PDFNJ s Divadlem Na zábradlí. Přemýšlivá a tragikomická freska dějin 20. století, z nichž se lidstvo nepoučilo, je uváděna v roce 80. výročí konce 2. světové války.
Pro letošní motto festivalu jsme vybrali jednoduché, ale hluboké slovo Trost – útěcha. Opora, naděje, konejšivý moment, potěšení, které nám dávají sílu pokračovat. Pocit, že nejsme úplně sami ve chvílích, kdy svět působí rozvráceně.
ředitel festivalu Petr Štědroň
Co se prestižnímu Pražskému divadelnímu festivalu německého jazyka za dobu 30 let své existence podařilo vybudovat? „V prvních dvou letech bylo třeba získat si pozornost, o něco později šlo spíš o finance, v poslední době bojujeme hlavně o prostory a technické vybavení scén. Nikdy to nebylo snadné, ale vždycky to stálo za to.“ Dodává Jitka Jílková, předchozí dlouholetá ředitelka PDFNJ.
Armin Petras, který ve své dramatizaci převádí román Plechový bubínek do výrazově úsporné, ale emocionálně silné divadelní výpovědi, popisuje přípravy na premiéru: „Proces inscenování spočíval hlavně v tom, že jsme rozsáhlý text postupně „zeštíhlovali“ a soustředili se na jeho podstatu. Pracujeme v opravdu malém prostoru – možná v nejmenším divadle, ve kterém jsem kdy pracoval.“
Je to vlastně zábavné, protože převést tak široký, monumentální text do tak malého prostoru je velká výzva. Nakonec jsme vytvořili jakousi malou krabici uprostřed jeviště. A uvnitř té malé krabice se odehrává asi šedesát procent celé inscenace.
Armin Petras
V hlavní roli Oskara Matzeratha se představí herečka Anna Kameníková. Inscenace vzniká jako mezinárodní koprodukční projekt propojující české a německé divadelní prostředí. Na výpravě se podílí scénografka Patricia Talacko, umělkyně českého původu působící dlouhodobě na německojazyčných scénách. Dramaturgem inscenace je Petr Erbes, člen uměleckého vedení Divadla Na zábradlí, známý svými projekty, které propojují hravost a společenskou výpověď. Překlad adaptace připravil Petr Štědroň, ředitel divadla.
Čechov je stále mezi námi. Jen místo višňového sadu máme jablečné sady
V severoněmeckém Starém kraji kvetou jabloně – zatím. Na rodinném statku von Holtových se však schyluje k zásadním rozhodnutím. Prodat, zachránit, nebo všechno prostě nechat být? Odvázaná temná komedie Jabloňový sad v podání Thalia Theater v přenáší Čechovův Višňový sad do současnosti a ukazuje, že i dnes se může mít smích mít temný podtón.
„Děj jsme zasadili do oblasti na severu Německa, která je známá svými jablečnými sady. Dříve to byla zemědělská oblast, kde se skutečně pěstovala jablka a lidé z toho žili. Dnes je to spíš turistická atrakce, ale jako živobytí to už dávno nefunguje. Stát tam musí neustále posílat peníze, aby to vůbec přežilo – a přitom už nikdo vlastně neví proč,“ říká režisér a spoluautor adaptace Antú Romero Nunes.
Zůstaly tam staré domy, kdysi symbol bohatství, ale dnes jsou příliš velké, rozpadají se a lidé je stěží udržují. Přesto jejich obyvatelé žijí v jakémsi snu minulého blahobytu. A právě to je situace, kterou známe i z Čechova – lidé, kteří se drží představy o vlastní výjimečnosti, i když realita je už dávno jiná.
Antú Romero Nunes
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






