Tropical Islands: Moře není pro všechny

8. únor 2011

Jako první premiéru roku 2011 zvolilo olomoucké Divadlo Tramtarie autorský projekt Matyáše Dlaba nazvaný Tropical Islands. Inspirací Matyáše Dlaba pro groteskně pokroucený absurdní příběh o tropickém světě byl zábavní vodní park, který se nachází nedaleko Berlína.

Obrovský komplex o rozloze osmi fotbalových hřišť je otevřen 24 hodin denně, 365 dní v roce. Takové místo evokuje pocit odcizení z reality, chuť zůstat, nechat se hýčkat a uvěřit iluzi.
Inscenace Tropical Islands v Divadle Tramtarie představuje přemrštěnou variantu tohoto umělého exotického světa, kde touha člověka osvobodit se z šedi každodennosti dá vzniknout sektě, která na iluzi a lži postavila svou zvrácenou ideologii.
Matyáš Dlab v rozhovoru představil svou hru i inscenaci.

„Vzniklo to z nějaký mý vášně pro reálný předobrazy. Rád dělám fikce, rád píšu svoje věci na základě nějakých reálných předobrazů. Mám pocit, že okolo je spousta reálných příběhů, který mají ráz nějaký fiktivity. Tropical Islands mě zaujaly, protože samy o sobě jsou žánrová věc. Je to něco mezi sci-fi a groteskou. A to je to, co mě zaujalo, že z bývalý východoněmecký továrny na vzducholodě vznikne největší tropickej ráj na planetě Zemi.
Ve hře používám reálný souvislosti, což jakoby v kontextu hry působí hodně démonicky. Já tu hru, nebo ten svět, dopovídám, zakrucuju, deformuju ho dál, ale pořád vycházím z nějakých reálných věcí.“

Matyáš Dlab studuje dramaturgii na JAMU a v Tropical Islands se kromě role dramatika ujal i role režiséra.

02253353.jpeg

„Mně se takto pracuje nejlíp. Na jednu stranu je to strašně obtížný, protože člověk si vysní věci na papíře a potom zjistí, že je velmi těžko realizuje. Na druhou stranu, to druhý ostří toho je to, že s tím člověk může udělat, co chce. Jako že můj pán jsem já a můj sluha jsem já. Pokud je problém nebo pokud je potřeba šáhnout do textu, upravím ho. Tramtarie jako autorská scéna je na tento systém práce zvyklá.“

Komorní prostor jeviště Divadla Tramtarie se stal ideálním útočištěm pro klaustrofobní příběh, v němž hrají hlavní roli nenormální, doslova až psychopatické lidské typy. Mladý a životem zklamaný looser Gogén zkouší štěstí v exotickém ráji Tropical Islands. Velmi rychle však zjišťuje, že v tomto obrovském hangáru se nachází lidé, kterým umělý tropický svět způsobil stavy blízké lobotomii. Ředitel centra si hraje na kapitána Hooka a používá protézu, i když má obě nohy zdravé. Nervově labilní trenérka tyranizuje návštěvníky centra, kteří rychle podléhají falešnému kouzlu a opojení Tropical Islands.
Výprava inscenace je stylizovaná do reklamního kýče, který se svou poetikou i formou blíží nevkusu 80. let. Hudba Martina Peřiny tematicky doplňuje scény, které se posunují od absurdní a hořké grotesky k hororové psychóze.

Do hlavní mužské role byl obsazen Vojtěch Johaník, který studoval dramatickou výchovu na JAMU. Roli Gogéna předvedl s lehce ironickým nadhledem, bez přehnané stylizace, která byla příznačnější a výrazově vhodnější pro jeho herecké kolegy. Jeho postava je hlavním průvodcem děje a zároveň i jeho hybatelem. Herecký výraz plynule proměňuje z humorné nadsázky do tragikomické, mnohdy až hororově trýznivé křeče.

02253354.jpeg

Happy end v Tropical Islands nečekejte. Naděje na svobodu a nalezení životního štěstí neexistuje. Lež, iluze a konzum vítězí nad pravdou a duchovními hodnotami. Kdo chce přežít v Tropical Islands, musí uvěřit, že tento svět je skutečný a dobrý.

Spustit audio