Trmíková jako francouzská filozofka v kabaretu Mlčky křičet
Simone Weilová, nekompromisní žena, svým postojem, zásadami a myšlenkami zcela nezařaditelná, inspirovala Lucii Trmíkovou k napsání hry Mlčky křičet. V režii Jana Nebeského ji uvádí pražské Studio Hrdinů ve spolupráci se Studiem Damúza.
„Jen člověk, který dokáže umenšit sám sebe a zkrotit své sebestředné zájmy, zažije pravé štěstí a krásu, která přichází jako dar.“ To jsou slova Simone Weilové, francouzské filozofky, anarchistky, odborářky, sociální reformátorky a mystičky.
Lucii Trmíkovou osobnost Simone Weilová provází už řadu let: „Není to první představení, ve kterém zazní její myšlenky. Některá její slova jsem zabudovala do Kabaretu Shakespeare nebo představení Lamento.“ Tentokrát se Lucie Trmíková rozhodla představit nejen myšlenky, ale i bouřlivý život Simone Weilové.
„Byla intelektuálka – myšlení o smyslu pro ni bylo zásadní, ale zároveň pro ni bylo zásadní myšlenky realizovat svým tělem. Šla do všeho naplno, i když byla dost křehké konstituce, chtěla všechno dělat, na všem se podílet. Například ve Španělsku byla v té době občanská válka, ona tam jela. Nebo se rozhodla vytvořit skupinu zdravotních sester na válečné frontě, dostala se až k de Gaullovi. Každou svou myšlenku, představu o tom, co by se mělo dělat, udělala. Její jednota myšlení a jednání mě fascinuje,“ vysvětluje Trmíková.
Rašilov v mnoha rolích
Hudbu k inscenaci o životě a filozofii Simone Weilové složil Emil Viklický, texty písní napsal Robert Geisler. Kabaretní forma představení Trmíkové nejvíc vyhovuje: „Chtěla jsem diváky seznámit i s životními peripetie Simone Weilové, které jsou velmi vtipné, místy až groteskní. V krátkých scénkách z jejího života může kabaret přesně i s nadsázkou ukázat, jak šla životem.“
Simone Weilová (1903–1943) pocházela z bohaté židovské rodiny, tatínek byl lékař, bratr matematik. Byla výrazně sociálně zaměřená, aktivně bojovala za zlepšení podmínek dělníků, zapojila se do španělské občanské války. Po onemocnění tuberkulózou se v exilu odmítla léčit a jíst, chtěla se podílet na utrpení Francouzů.
Vedle Lucie Trmíkové vystupuje na jevišti Studia Hrdinů také Saša Rašilov, který ztvární roli konferenciéra a zároveň všechny důležité postavy, které prošly životem francouzské filozofky: „Hraju šéfa v továrně, dál je tam postava malého bratra, postava velitele anarchistické vojenské jednotky ve Španělsku nebo postava přítele.“
