Tři andělé v Bílé Vodě. To nejlepší z Brossmannova festivalu duchovní hudby
Mladé dámské pěvecké trio „Tři andělé“ tvoří Markéta Böhmová, Pavla Radostová a Lucie Netušilová s hráčem na cembalo a varhanní pozitiv Jiřím Havrlantem a přizvanými hosty, kterými byli theorbista Jan Krejča a hráč na violu da gamba Michal Raitmajer, nabídli v překrásném kostele Bílé Vody „Temné hodinky“ od Marca- Antonie Charpentiera. Lamentace proroka Jeremiáše jsou souborem emotivních starozákonních textů, jež jsou už od středověku předlohou mnoha zhudebnění.
Vedle Charpentierových skladeb pro Svatý týden, skladatel s oblibou používal barvu ženských sólových hlasů, jsou Temné hodinky doplněné díly Michela Lamberta, Fracoise Couperina a fugami z díla Jeana Henriho D´Angleberta. Koncert klasika připravila a hosty i organizátory festivalu zpovídala Renáta Spisarová.
„Naskýtá se nám jedinečná příležitost, abychom si uvědomili, jak křehká je hranice mezi věhlasem a zapomenutím“, říká v Koncertu klasika starosta nejsevernější a také nejzápadnější obce českého (dříve rakouského) Slezska Bíla Voda Miroslav Kocián.
Bílá Voda má asi 330 obyvatel se mimo jiných honosných historických staveb se pyšní piaristickým klášterem s kolejí z 18. století i kostelem navštívení Panny Marie. Právě v něm se po čtyři červnové neděle konal 12. ročník Brossmannova festivalu duchovní hudby, ze kterého rozhlasové mikrofony zaznamenaly vystoupení souboru Drei Engel. Bílou Vodu také nedávno proslavil stejnojmenný román Kateřiny Tučkové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
