Třetina žáků už ztrátu ze zavřených škol nedožene, ovlivní i jejich budoucí výdělky, varuje ekonom Münich

11. listopad 2020

Žáci prvních a druhých ročníků se do škol vrátí 18. listopadu, oznámil ve středu ministr zdravotnictví Robert Plaga (ANO). „Nejdříve se musí snížit počty nově nakažených, abychom měli kapacitu testovat a trasovat často bezpříznakové děti,“ upozorňuje v Interview Plus Daniel Münich, vedoucí projektu IDEA antiCOVID-19 z výzkumného pracoviště CERGE-EI. 

Vláda podle něj dlouhodobě špatně pracuje s daty a rozhoduje se spíše na základě pocitů a po celý podzim byla spíše ve vleku událostí. „To, co měla udělat, udělala vždy o dva až tři týdny později. Proto nákazu nezvládla a stali jsme se neslavnými premianty celého vyspělého světa,“ podotýká.

Ekonom Daniel Münich

„Světovému prvenství v počtu mrtvých a nakažených na 100 tisíc nakažených se bylo možné vyhnout, a to výrazně. To už této vládě nikdo neodpáře,“ kritizuje Münich.

Ekonom a odborník na práci s daty je zároveň velmi skeptický k nejnovějším relativně příznivým číslům, které až příliš korelují s poklesem provedených testů. „Potřebujeme testovat výrazně více a vidím to jako velký problém. Obávám se, že tu máme velký náboj té nákazy, který nevidíme,“ varuje.

Uzavření škol má tak obrovské náklady z pohledu ušlého vzdělávání, že by měly jít stranou všechny úvahy o drahých testech.
Daniel Münich

Znovuotevření některých tříd považuje Münich za reálné až od 1. prosince, řekl to ale ještě před tím, než vláda oznámila návrat prvních a druhých tříd od poloviny listopadu.

Čtěte také

Münich upozorňuje v Interview Plus také na to, že se začátkem školních roku se nákaza začala rychleji šířit na všech úrovních škol, od základních po vysoké. Ideální pro odhalení bezpříznakových žáků a studentů jsou antigenní testy, které jsou méně přesné, ale levné a rychlé.

Navrhuje proto provést testování náhodného vzorku dětí a mladých lidí nebo škol, aby se zjistilo, jaké je riziko. „Uzavření škol má tak obrovské náklady z pohledu ušlého vzdělávání, že by měly jít stranou všechny úvahy o tom, že testy nebo trasovací kapacity jsou drahé,“ zdůrazňuje.

„Existuje nezanedbatelná skupina žáků, hovoříme asi o třetině, která nedosahuje žádného pokroku. Naberou takovou ztrátu ve vzdělání, že se už nechytí, až škola začne opět fungovat. Je to ztráta především pro ně a jejich budoucí výdělky,“ uvádí s tím, že k tomu je třeba připočíst i další zdravotní a sociální náklady nebo zvýšení kriminality.

Co brzdí českou ekonomiku a v čem jí může pomoci „šťouchnutí“ covidem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Veronika Sedláčková , Michael Erhart
Spustit audio

Související