Třetí Řím v Divadle Komedie

31. březen 2004

Inscenace současného předního ruského dramatika Alexandra Sepljarského Třetí Řím zapadá do dramaturgické linie Pražského komorního divadla působícího v Divadle Komedie, a dokonce bych řekla, že je pandánem ke Schwabově Antiklimaxu, který ukazuje hloubku společenského marasmu střední Evropy.

Sepljarského drama je obrazem soudobého marasmu země, která po staletí považovala ruské pravoslavné impérium za "třetí a také poslední Řím" - po Římu a Byzanci - a z toho vyvozovala svůj mesianismus. Sepljarského se Schwabem spojuje pronikavost pohledu, v němž převažuje smutek a zoufalství nad brutalitou bytí bez ducha. Rus na rozdíl od Rakušana však není rozhněvaným agresivním nihilistou, víc pracuje se sebeironií a ironií a především je naplněn křesťanským pochopením a soucitem.

Třetí Řím v Divadle Komedie

Hra nahlíží drsně groteskní realitu života lidí "na dně" kdesi v dědině uprostřed Sibiře a je prolnuta odkazy na základní archetypy pravoslavné věrouky: od motivu svatého starce - poutníka až po závěrečný kosmologický obraz konce světa v ohni (zde je oheň ovšem zažehnán).

Režisér Miroslav Drábek se v inscenaci vystříhal v dnešním českém divadle běžné, občas už trochu poklesle bavičské grotesknosti (která by mu ovšem umožnila rozšířit škálu komiky i tragiky a zvýraznit drastičnost textu) a usiloval o minimalistickou metaforičnost, v jednotlivých řešeních žel ne vždy dostatečně sdělnou. Velmi úsporné je i herectví Barbory Lukešové (Xenie, postava v rozkmitu mezi touhou po lásce a prostitutkou, jíž mravní imperativ natolik chybí, že ji měkké srdce přivede až k incestu). Karla Dobrého (Saška, jehož kajícné obrácení se k Bohu ztrácí smysl, protože se utápí v nenávisti ke všemu kolem), Jiřího Štrébla (Timofej), Martina Fingera (Jegor) a Josefa "Žluťáka" Hrubého (Děd). Hra se odehrává ve foyeru divadla (scénografka Jana Preková), jehož chladný bílošedý mramor a čerň horizontu zdůrazňují prázdnotu a lidskou neukotvenost hrdinů i spíše studiový charakter představení.

Originální inscenace Sepljarského Třetího Říma
autor: Vítězslava Šrámková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.