Třetí nejstarší rozhlasový mediální dům na světě. Připomínáme technické milníky dějin Českého rozhlasu
Před sto lety, 18. května roku 1923, se prostřednictvím původně telegrafní vysílačky ve Kbelích začaly šířit rozhlasové vlny. Československo se tak po Spojených státech amerických a Velké Británii stalo třetí zemí světa, která byla schopna technicky zajistit pravidelné rozhlasové vysílání.
Českoslovenští rozhlasoví technici, hlasatelé a reportéři se tak ocitli v elitním klubu průkopníků nového revolučního média, které se stalo symbolem vědeckotechnického pokroku dynamického 20. století.
Čtěte také
Rozhlasová stovka v sobě nese příběhy velkých dějin. I do rozhlasové techniky se otiskly klíčové dějinné momenty naší země, kterých byl rozhlas vždy součástí. Vypráví příběh média sloužícího národním zájmům mladé republiky, ale i protektorátní propagandě, ohlašující pražské povstání i horké momenty srpna 1968.
V pětidílném rozhlasovém seriálu nahlédneme stoletý příběh rozhlasu prostřednictvím vybraných příběhů rozhlasové techniky. Projdeme jeho bohatou historií a připomeneme i osudy lidí rozhlasem spojených. Zároveň pozveme na velkolepou výstavu připomínající 100 let rozhlasu. Byla zahájena v Národním technickém muzeu 16. května a potrvá až do konce letošního roku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Stíny minulosti a obraz současnosti. Skladba Haštala Hapky slaví mezinárodní úspěch
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
