Touha - nepříjemný pohled do zrcadla

9. říjen 2003

Kdo by od nového japonského erotického dramatu Touha režiséra Shinya Tuskamota očekával harmonický erotický zážitek, mohl by se nepěkně spálit. "Příběh touhy a spalující vášně až za hranicemi naší představivosti" (jak načrtává podtitul) nás zavádí spíše za hranice, za které vidět možná ani nechceme a nepotřebujeme. Svým způsobem nastavuje zrcadlo každému z nás, základní téma je vcelku univerzální... ztotožnit se s japonskými hrdiny však přeci jen není jednoduché.

Příběh je rozčleněn do několika kapitol, oddělených vždy titulkem složeným z různých kombinací biologických znaků pro ženu a muže. Začíná příběhem Rinko Tatsumi, která si ve schránce vybírá magickou obálku s nápisem "tajemství Vašeho manžela". V té objevuje sérii voyeurských fotografií, které Rinko přistihují při aktu sebeuspokojování. Na první pohled vyrovnanou a s kariérou spokojenou telefonickou poradkyni v centru psychického zdraví nezřetelný úmysl zásilky zneklidňuje, přesto má své důvody, proč anonymní dopis nehlásí na policii. Situace se zanedlouho opakuje, tentokrát však v obálce adresované už manželovi Shigehikovi leží kromě fotografií ještě telefon. Zazvoní, Rinko jej zvedne a příběh se začne proklatě komplikovat. Rinko pod vidinou získání negativů podstupuje ponižující příkazy vyděrače. Shigehiko, obscesně čistotný workoholik, který je hlavní příčinou chladnoucího manželství s Rinko, se o fotografiích náhodou také dozvídá a začne se dostávat do spletitých plánů Iguchiho. Iguchi (zahrál si ho sám režisér), tajemný muž, bývalý pacient Rinko, který s telefonním sluchátkem v ruce tahá za osudové nitky dříve poklidně žijících manželů, dokola opakuje svým vyvoleným, že "umožňuje jen plnit to, co ve skutečnosti chtějí".

Touha (Rinko)

S přibývajícími úseky se děj, z počátku relativně přehledný, začíná podivně znejasňovat, časové roviny se do sebe postupně prolínají, přestává být jasné, co jsou snové vize postav na plátně a co realita. Tempo vyprávění se zrychluje, šokovaný divák po konci jen těžko poskládá mozaiku výjevů a myšlenek tak, aby dávala logický obraz. Jisté je jen jedno - oba hlavní hrdinové jsou dost nelítostným způsobem vyřazeni ze stereotypu společného života, dostávají příležitost realizovat své skryté touhy a okusit také všechna rizika, která k nim patří, a na konci vycházejí totálně přetvoření.

Touha (Shigehiko)

Formou je Touha jednou velkou filmovou citací. Černobílou ponurostí, temnými obrazy, roztěkanou kamerou, nepřehledným střihem kontrastovaným s dlouhými záběry na rozkvetlé keře a detailními pohledy na plazící se hlemýždě, připomíná tu godardovské novovlnné snímky šedesátých let, tu buňuelovské surrealistické experimenty, není ani příliš vzdálen lynchovské magičnosti, inspirace staršími snímky Akira Kurosawy je rovněž zřejmá. Stejně tak i touha obsahem i formou hlavně provokovat, klást nepříjemné otázky a diváka znervózňovat je mu bližší než potřeba točit divácky vděčné a harmonické snímky. Nakonec, slova samotného Tsukamota jsou dost výmluvná: "Až uslyšíte nezřetelný ustrašený pláč mých hrdinů, který vytryskává ze samého dna temnoty, z hlubin města, kde v tichosti postupně vysychají, budu spokojen."

Oficiální stránky filmu

Touha (Rokugatsu no hebi, Japonsko, 2002) Hrají: Asuka Korosawa (Rinko Tatsumi), Yuji Kohtari (Shigehiko), Shinya Tsukamoto (Iguchi); Scénář: Shinya Tsukamoto, Režie: Shinya Tsukamoto; Hudba: Chu Ishikawa; 77 minut, titulky

autor: Hynek Just
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?