Totalitní horor ve Studiu Palmoffka je parodií i temnou verzí skutečné události

03568705.jpeg

V nové inscenaci, uváděné od 12. února v pražském Studiu Palmoffka v Divadle pod Palmovkou, se tvůrci pokusí o žánr divadelního hororu s prvky černého humoru i parodie. Podtitul představení Mlčení bobříků Tomáše Dianišky, autora a zároveň jednoho z hereckých interpretů, zní Totalitní horor o nástrahách skautingu.

Po premiéře inscenace Přísně tajné: hrubá nemravnost je hra Mlčení bobříků další z dramatických děl herce Tomáše Dianišky na komorním jevišti Studia Palmoffka. Motivací pro napsání textu byla televizní reportáž se svědectvím Bedřišky Synkové, která byla v padesátých letech 20. století odsouzena k deseti letům vězení. Devatenáctiletá Bedřiška Synková byla potrestaná za činnost ve skautské organizaci, kterou tehdejší komunistický režim zakázal.

Příběh dívky se dostal k sochařce Marii Uchytilové-Kučové. Ta se v roce 1957 přihlásila do soutěže o nové bankovky a mince. Na jednokorunovou minci prosadila svůj návrh s podobiznou právě Bedřišky Synkové. Tomáš Dianiška ke zpracování fabule hry říká: „S tou korunou se platilo až do roku 1993, takže i mnozí z nás si ji pamatujeme, byl to takový vtip, o kterém se muselo mlčet.“

Není jisté, zda jde o horor, nebo jeho parodiiPro divadelní horor se režisér Jan Frič rozhodl pod vlivem temnosti a hrůznosti pociťovaných, když se nad skutečným životním příběhem Bedřišky Synkové zamyslel: „Ten příběh obsahuje určitá klišé, která se dají právě na hororový žánr slušně naroubovat, a myslím, že to může být hlavní hodnota, ta strašidelnost příběhu.“ Hranice mezi žánry se podle Jana Friče budou stírat. Nelze s jistotou tvrdit, že se jedná o čistokrevný horor, stejně tak není inscenace pouhou parodií tohoto žánru.

03568706.jpeg

Stan, skauti a táborákVe hře se objevuje zhruba dvacet postav. Ty ale v inscenaci hrají jenom čtyři herci -Tomáš Dianiška, Tereza Dočkalová, Jan Hušek a Barbora Kubátová. Režisér Jan Frič si společně s nimi pohrává s proměnou principů dobra a zla, které ztělesňují jednotlivé postavy. Skautské tematice zůstává inscenace věrná i ve své výpravě. Lenka Odvárková navrhla scénu, na níž stojí skutečný stan s dřevěnou podstavou, nechybí ani stromky nebo táborák, v tomto případě v podobě televizního vysílání na kameru zaznamenaného plápolání ohně.