Tomáš Motl: Co by nebylo na obrazovkách, kdyby nebyl ČT art?

5. červen 2017

To byla poslední otázka mířící na našeho hosta, výkonného ředitele kulturního kanálu České televize Tomáše Motla.

Díky čtyřleté existenci – ČT art spustil své vysílání 31. 8. 2013 – mohla být odpověď velmi obsáhlá, protože stanice má svém kontě opravdu úctyhodnou řadu přenosů či záznamů koncertů, představení, publicistických pořadů.

O tom, jak se tvoří program veřejnoprávní televize, hovořil pan ředitel velmi zasvěceně. Po celé Evropě se diskutuje, zda je důležitější obsah nebo sledovanost. Ukazuje se, že i veřejnoprávní média mají v tomto smyslu jakýsi „bod zlomu": když poklesne sledovanost pod určitou míru, ztrácí médium svůj vliv na veřejnost, a tím i své opodstatnění, byť má třeba bohulibé záměry.

ČT art se během krátké doby dostal ve sledovanosti na úroveň svých starších evropských souputníků, kterými se částečně inspiroval při svém vzniku. Nedá se ale říci, že by tyto artové stanice, jako je třeba mezinárodní projekt Arte, napodoboval, možná se hodně blíží polskému modelu.

Skladba programu, resp. tvorba programového schématu ČT art je ovlivněna spoustou faktorů, mezi něž zdaleka nepatří jen finanční náročnost – Tomáš Motl zdůraznil, že peněz vlastně nemůže být nikdy dost, protože všechny se dají poměrně snadno utratit za tvorbu či nákup pořadů, spíš jde o to, aby se v daných finančních mantinelech stanice dokázala vyprofilovat pro ty diváky, kteří si kulturní stanici vyhledají. Jsou to paradoxně právě ti, kteří mají mnoho svých vlastních aktivit a sledování televize rozhodně mezi ně nepatří. ČT art tak je a zůstane výběrovým kanálem, diváci by si měli dřív, než si jej pustí zjistit, co chtějí sledovat, program nemůže být vytvořen tak, aby v každém okamžiku uspokojil každého.

Tomáš Motl vystudoval žurnalistiku na UK a léta před vstupem do České televize, to bylo v roce 2012, prošel řadou významných postů. Po působení v tištěných médiích – byl např. dva roky redaktorem kulturní rubriky týdeníku Reflex v době jeho vzniku – přešel mezi audiovizuální média a deset let vytvářel jako dramaturg televizní společnosti Febio pořady, které dodnes vídáme na obrazovkách v oblíbených cyklech GEN, GENUS, Jak se žije, Cestománie.

Dva roky sbíral zkušenosti v USA a poté v několika dalších mediálních společnostech. Prošel za svůj profesní život nejrůznějšími posty a své bohaté praktické zkušenosti nyní zúročuje jako zkušený a erudovaný manažer kulturního kanálu České televize. Telefonotéku provází hudba, která se váže k blízké budoucnosti stanice ČT art.

autor: Ilja Šmíd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.