Tomáš Kykal: S účinkováním českých vojáků v rakousko-uherské armádě byla spojena řada negativních legend

5. prosinec 2018

O boj legionářů proti rakousko-uherské monarchii v 1. světové válce se opírala idea samostatného československého státu i tradice jeho armády. Legionářská idea byla po roce 1989 obnovena. Jaké místo ale mají v našem vyprávění o dějinách vojáci české národnosti, kteří bojovali v řadách c. a k. armády?

Podle historika Tomáše Kykala z Vojenského historického ústavu čelila většina českých vojáků, povolaných v roce 1914 do rakousko-uherské armády, velkému dilematu: dodržet vojenskou přísahu císaři, za jejíž porušení hrozil trest nejen vojákům, ale i jejich rodinám, anebo zběhnout ze strany, kterou nepovažovali za svou?

Češi většinou řešili tento vnitřní konflikt tak, že bojovali spíše průměrně: plnili nutné povinnosti, ale nevyznačovali se zvláštní iniciativou.  S účinkováním českých vojáků v rakousko-uherské armádě byla již za války spojena řada negativních legend a stereotypů, zejména ten o „nespolehlivých Češích“. Šířili ho jako politický nástroj především němečtí nacionalisté.

Mnohé z těchto stereotypních představ se houževnatě udržují dodnes. Zabývá se jimi a na základě podrobného studia pramenů je opravuje i publikace rakouského historika Richarda Leina Plnění povinností, nebo velezrada? Čeští vojáci Rakousko-Uherska v první světové válce, která právě vyšla v češtině. Tomáš Kykal ji v rozhovoru komentuje. Hovoří také o současném zájmu o osudy a příběhy předků, kteří v první světové válce bojovali, ať na kterékoliv straně. Vojenský historický ústav podle jeho slov připravuje projekt sběru a zpřístupnění osobních svědectví přímých účastníků světového konfliktu.

Spustit audio