Tomáš Jamník, Bella Adamova a SOČR s maestrem Gregorem Mayrhoferem. Dojemná krása Martinů a Mahlerova mystika v magických Hejnicích

9 fotografií

Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídil u nás debutující německý maestro Gregor Mayrhofer. Přímý přenos jsme vysílali 24. května. 

V dlouhé řadě téměř třiceti koncertantních kompozic Bohuslava Martinů mají své čestné místo také čtyři věnované sólovému violoncellu. Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 je z nich poslední a bezesporu také nejlyričtější a nejidyličtější. Vznikal na přelomu válečných let 1944/45 v americkém exilu a Martinů do něj vdechl vůni českých Vánoc s názvuky pro ně tak příznačných kantorských pastorel. Zprávy z evropských bojišť už konečně dávaly oprávněnou naději na brzký konec války, a tak je skladba nejen hřejivou vzpomínkou, ale snad také příslibem (žel, nikdy nesplněným), že příští Vánoce již bude moci skladatel strávit ve své rodné zemi.

Tzv. Rückertovy písně byly psány lehkou rukou v Mahlerově nově zbudovaném letním sídle poblíž Maierniggu na břehu Vrbského jezera. V idylickém prostředí i čase léta 1901 vznikaly čtyři písně v sousedství Písní o mrtvých dětech a 5. symfonie (jejíž slavné Adagietto je instrumentálním protějškem nejosobnější písně „cyklu“ Ich bin der Welt abhanden gekommen – Ztratil jsem se světu). Jako poslední vznikla s ročním odstupem ještě Liebst du um Schönheit – Miluješ-li pro krásu, a to jako dojemný dárek na usmířenou po drobné roztržce s novomanželkou Almou.

Čtěte také

Hledám momenty, kdy hudba může humanitně působit, říká violoncellista Jamník

Slavnostní koncert měl také svou předehru: V 18 hodin přivítal Vojtěch Babka v konferenčním sále hejnického Poutního domu k debatě ředitele festivalu Lípa Musica Martina Prokeše a historiky Jana Heinzla a Martina Hořáka. Jak vypadal konec 2. světové války na Frýdlantsku, jaké události se zde v květnu 1945 odehrály a jak tento region ovlivnily? Jak zde aktuálně žije kultura a jak probíhá přeshraniční spolupráce festivalu Lípa Musica s německými partnery na druhé straně hranic? A jak se neblahé období 2. světové války propsalo do hudby Bohuslava Martinů, kterou bude Jamník se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu hrát? Ptali jsme se během živě vysílané půlhodiny.

Čtěte také

Gustav Mahler: Symfonie č. 3

Historie poutního kostela v Hejnicích sahá až do 12. století, kdy se zde dle legendy místnímu chudému sítaři v koruně lípy zjevili andělé. Ti jej vyzvali, aby do dutiny stromu vložil obrázek Matky Boží. Poté, co tak řemeslník učinil, jeho těžce nemocná rodina se zázrakem uzdravila. Na místě, jehož pověst se mezi poutníky záhy rozšířila, vznikla nejprve dřevěná kaplička, kterou na konci 13. století nahradil gotický kamenný kostel. Jeho části jsou stále patrné v barokní bazilice Navštívení Panny Marie, která je součástí hejnického františkánského kláštera a od jejíhož vysvěcení si tento rok připomínáme rovných 300 let.