Tmavá barevnost, strnulé postavy, geometrické obrazce. Památka beuronského umění stojí v Praze
Na pražském Smíchově stojí pozoruhodná stavba. Lidé ke kostelu Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela vzhlížejí, kdykoliv jdou okolo. Ještě krásnější je ale uvnitř, protože se v něm dochovaly nástěnné malby, které jsou dílem beuronské umělecké školy. Jde dokonce o jedinou výmalbu, kterou navrhl zakladatel beuronského umění Peter Lenz.
Jediným muzeem plynárenství v Česku provází lampář, který ručně rozžíná lampy na Karlově mostě
Jediné muzeum plynárenství v České republice najdete v pražské Michli, v areálu plynárny, která vznikla ve 20. letech minulého století podle návrhu architekta Josefa Kalouse. Během prohlídky zjistíte, že plynem se dá pohánět téměř všechno.
Beuronské umění vzniklo v benediktinském klášteře v Beuronu v Německu. Kdyby ale kancléř Otto von Bismarck klášter nezrušil, třeba bychom se o něm ani nedozvěděli. Nový domov našli beuronští mniši v roce 1880 v Emauzském klášteře v Praze. O několik let později se na Smíchově začalo se stavbou ženského kláštera, jehož součástí je i kostel Zvěstování Panně Marii. Všechno, na co se zde podíváte, například malby, sochy, lavice nebo čtecí pult, je ukázkou beuronského umění, které tady vznikalo podle návrhů a kánonu jeho zakladatele Petera Lenze. „Peter Lenz byl sochař. Ve čtyřiceti letech vstoupil do benediktinského kláštera a získal řeholní jméno Desiderius. Kostel Zvěstování Panně Marii je zajímavý tím, že jde o jedinou výmalbu, kterou Lenz navrhl. Další jeho zvláštnost spočívá v tom, že jsme se až po vydání knihy evangelií Liber Evangeliorum, která tady vznikla, dozvěděli, že některé nástěnné malby jsou dílem sester. Rozuměly nejen kánonu, ale i egyptskému umění. Beuronské umění není jen pohanské, ale i byzantské, raně křesťanské a středověké umění,“ vysvětluje Monica Bubna-Litic, předsedkyně nadačního fondu MALAKIM, který kostel podporuje.
Beuronské umění se zakládá na několika aspektech. Některé už Monica Bubna-Litic zmínila, mezi další patří například geometrický kánon a barva. Před mým příchodem rozsvítila světla, abych se prý nepolekala. Kostel byl totiž uvnitř dost tmavý, což mě na první pohled překvapilo.
Dřevěná trojnožka láká svým vzhledem i netradičním výhledem na Prahu
První skicu rozhledny Doubravka vytvořil architekt Martin Rajniš v kavárně na ubrousek. Od té doby ale uplynulo několik let, během kterých bylo potřeba přímo v terénu vyzkoušet například statiku nebo vlastnosti zvoleného materiálu a podobu rozhledny následně výsledkům testování přizpůsobit. Povedlo se. Od června si tak lidé mohou na kopci Horka na Černém Mostě užít pohled na tři mohutné nohy z akátového dřeva, které podpírají točité schodiště z modřínového řeziva.
„Tmavost je základ. Neuvidíte zde křiklavé barvy, ale modrou, okrovou a hnědou. Všechny malby jsou také místy zlaté, a když procházíte kostelem, zlatá barva vyvstává. Světlo je tady velmi důležité,“ popisuje moje průvodkyně, zatímco společně procházíme lodí kostela a všímáme si maleb na jeho severní zdi. Například svatozář sv. Jana Křtitele září s každým naším dalším krokem víc a víc. „I když bychom dnes beuronské umění označili za německé, Lenz na jižní zeď kostela zpodobnil české světce. Nejblíže k presbytáři je sv. Vojtěch, uprostřed vidíme sv. Václava a na konci sv. Ludmilu. Nejspíš byste ji ale nepoznala, protože má okolo krku rudý šátek, nikoliv bílý,“ vysvětluje Monica Bubna-Litic.
Kromě komentované prohlídky kostela se návštěvníci podívají do chodby, která spojuje sakristii s chórem sester. „Chodba opisuje apsidu a můžete si všimnout, že se zde stejně jako v celém klášteře dochovaly vitráže. Okna pravděpodobně nebyla moc často myta,“ říká Monica Bubna-Litic.
Otevírací doba: 15. 12. od 14.30 se zde koná Adventní sobota s beuronským uměním. Každou neděli od 11.15 hodin je v kostele bohoslužba. Termín skupinové prohlídky lze domluvit.
Vstupné: Zdarma
Doprava: Autobusem číslo 176 do zastávky Holečkova, následně pár metrů pěšky. Parkování je možné přímo před kostelem.
