Tip na výlet: Liběchov. Zapomenutá perla české historie, říkají památkáři

28. únor 2020

Městečko za Mělníkem, zvané Liběchov, je známé hlavně kvůli obrovskému zatížení kamionovou dopravou. Těžká vozidla jezdí středem města do České Lípy. Podle památkářů je ale celý Liběchov opomíjeným skvostem, kde by časem stálo za to vyhlásit třeba i památkovou zónu. Zajímavý je totiž neobvyklou koncentrací památkově chráněných objektů i samotnou historií, spjatou s významnými českými intelektuály 19. století.

Liběchov jako nejjižnější výspa Sudet, odkud odešlo po druhé světové válce asi polovina obyvatel, láká návštěvníky hlavně svým barokním zámkem. Před revolucí v něm byla mimo jiné expozice asijských kultur. V restituci pak získali stavbu včetně dalších budov potomci původního majitele. Památka ale není v dobrém stavu, pustošivě se na ní totiž podepsala pětisetletá povodeň v roce 2002. „V budově byly přes tři metry vody,“ připomíná Veronika Hlaváčková z Národního památkového ústavu, podle které velká voda zničila například orientální salonek českého malíře a dekoratéra Josefa Navrátila. Do zámku se tak turisté podívají jen při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny evropského dědictví. Park se sochami z dílny Matyáše Brauna je ale volně přístupný.

Liběchov - zámek 8

Po předchozí dohodě taky návštěvníky pustí do památkově chráněného mlýna. Ten stojí v těsném sousedství zámku a před několika lety ho, zpustlý a fungující jako skladiště, koupil zoolog a archeolog Dušan Thurzo. Ten provází po mlýně zájemce sám. Ukazuje jim nejen původní stroje, ale taky vypráví o historii stavby. Ta se postupně otevírá i liběchovskému komunitnímu životu.

Lepší časy zřejmě čeká i raně barokní kapli svatého Ducha nad městem, původně rodinnou hrobku. V tuto chvíli je kostelíček, jak kapli říkají místní, v katastrofálním stavu – má problémy se statikou, ve zdech jsou trhliny, chybí okenní výplně, části krovu i podlah. Řadu let vlastnilo budovu Národní muzeum. Teď ji do svého vlastnictví získala obec, která se chce pustit do její opravy a zřídit tam prostor pro setkávání lidí. Ke kapli, výrazné liběchovské dominantě, vede působivá křížová cesta z 18. století lemovaná lipovou alejí. Město ji před několika lety obnovilo a procházka na vršek k někdejšímu poutnímu místu rozhodně stojí za to. 

Liběchov - kaple 1

Za zlatou dobu lze v Liběchově považovat hlavně 19. století. Tehdejší majitelé, rodina Veithova, zvelebili panství a mecenáš Jakub Veith si zval na zámek řadu osobností té doby, namátkou Františka Palackého, Josefa Jungmanna nebo Bernarda Bolzana. Z té doby jsou i nedaleké pískovcové sochy Václava Levého, vytesané do skal. Ten původně na zámku působil jako kuchař. K sochám stojí zato se vypravit.

Vůbec nejjznámějšími v přírodní scenérii Kokořínska jsou Čertovy hlavy, kam se zájemci dostanou z Liběchova po strmé stezce. Nedaleko je pak umělá jeskyně Klácelka, před kterou v kamenných sochách rozpoznáte Jana Žižku, Prokopa Holého nebo spící blanické vojsko. Uvnitř Klácelky, pojmenované podle českého vlastence Klácela, pak spatříte třeba husu nebo slepici.

PRAKTICKÉ INFORMACE:

Zájemci o prohlídku liběchovského mlýna najdou všechny důležité informace na webu umeleckymlyn.libechov.cz.
K sochám Václava Levého vede turistická značka přímo od zámku.
V červnu roku 2020 město Liběchov pořádá sochařské sympozium. Osm sochařů z České republiky i ze zahraničí bude při něm tvořit z pískovcových kvádrů díla, která budou poctou Václavu Levému.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.