Tichá dramata: příběh sochařky Ludmily Seefried Matějkové

Vysíláme 22. října v 8:00.

Ludmilu zná Jakub od dětství, přátelila se s jeho rodiči a při křtu ho držela na rukou. Stěhování ateliéru z Berlína do Chotěšova probíhalo v jeho režii a možná proto, byl jmenován sochařčiným asistentem.

Příběh začíná v Heřmanově Městci. Tam se Ludmila Seefried Matějková narodila 13. listopadu v rodině majitele pily. Po roce 1948 otci pilu znárodnili a rodina byla vystěhována do Mariánských Lázní. A Ludmile začaly potíže. Od dětství kreslila, ale pro buržoazní původ se obtížně dostávala na střední výtvarnou školu. Nakonec vystudovala sochařství na Střední výtvarné škole v Praze. Z politických důvodů nesměla pokračovat ve studiu na vysoké škole. Pracovala jako kameník, ale i v porcelánce v Duchcově, učila výtvarnou výchovu.

Čtěte také: Posedlosti Arnošta Goldflama. Spisovatel, dramatik a režisér oslavil 70. narozeniny

|foto: Tamara Salcmanová

„Až přišel Dubček... Dostala jsem stipendium do Západního Berlína do třídy profesora Joe Henry Lonase.“ Berlín Ludmilu přijal. Získala německé občanství. Našla svého životního partnera. Úspěšně ukončila vysokou školu mistrovskou zkouškou a stala se svobodnou umělkyní. Vyhrála několik soutěží, vznikly sugestivní plastiky Výkřik, Hanna, Homo homini lupus... Vystavovala. Stala se členkou řady uměleckých spolků a uskupení. Berlín je spjat i s význačnými realizacemi ve veřejném prostoru, nejznámější je bezesporu sousoší Tanec na sopce. V její tvorbě je trvale přítomen problém viny či zaviněnosti lidských osudů.

Úmrtí manžela urychlilo návrat do Čech. Přestěhovala se za svou rodinou do obce Drmoul u Mariánských Lázní. Spirála – Heřmanův Městec – Mariánské Lázně – Berlín – a opět známá krajina kolem Mariánských Lázní... „Vrátila se domů a její sochy jsou také doma,“ dodává asistent Jakub.