Teror nás nezastaví, vzkazují pořadatelé mládežnického tábora na ostrově Utoya

22. červenec 2015

Právě před čtyřmi roky kolem půl čtvrté odpoledne se v centru Osla ozvaly exploze poblíž úřadu vlády. Celkem při nich zahynulo osm lidí. Jen o něco později začaly přicházet z nedalekého dějiště letního tábora na ostrově Utoya zprávy o střelbě. Vyšlo najevo, že za oběma útoky stál Anders Breivik, který zabil 77 převážně velmi mladých lidí.

„Dnešní vzpomínkový obřad bude zahájen jednou minutou ticha před výškovou budovou ve vládní čtvrti,“ přiblížil v Ranním Plusu den připomínky obětí útoků norský publicista žijící v ČR Yngvar Brenna.

Své projevy u této příležitosti přednesou nejen politici, ale i předseda odnože mladých sociálních demokratů. Bude také zahájena výstava o celé tragédii.

„První místnost této výstavy ukazuje podobizny některých ze zavražděných. U každé osoby je uvedeno pouze jméno, věk, bydliště a místo na ostrůvku, kde k zabití došlo,“ popsal novinář.

Hlavní místnost expozice představí časovou linii útoku včetně soukromých fotografií, zpráv z Twitteru, poznámkami tehdejšího premiéra i bezprostředními údaji o těchto událostech z médií.

Poslední část výstavy ukáže snímky, které dokumentují, jak se Norsko s terorem vyrovnávalo a jak reagovalo, přiblížil plán expozice Brenna.

Reakce na pojetí výstavy jsou rozporuplné. Někomu vadí, že jsou zde k vidění i předměty samotného útočníka, jiní kritizují absenci doplňkových textů, které tak nechávají interpretaci celé události na návštěvnících.

„Záměrem této výstavy je předložit událost veřejnosti právě jen jako holé svědectví,“ dodal novinář.

Breivik rozdělil Norsko

„Zejména přeživší nebo blízcí obětí by byli nejraději, kdyby se na Breivika jednou provždy zapomnělo. Jiní zase podezírají politiky ze zneužívání utrpení pro získávání sympatií a politických bodů,“ všímá si kritických hlasů Brenna.

Podle něj se najdou se i takoví, kteří vidí Breivika jako oběť, protože se mu nedostalo pomoci už v dětství, byť byly patrné známky špatného vývoje, zatímco jiní ho vnímají jako zástupce zoufalých občanů, kteří nejsou vyslyšeni, a jsou převálcováni nešťastnými rozhodnutími vlády, třeba ohledně přistěhovalectví.

„Norové se prostě nedohodnou, jestli je Norsko lepší, vřelejší, solidárnější společností dnes ve srovnání s dobou před útoky,“ konstatoval novinář.

Po čtyřech letech by mělo také dorazit až tisíc mladých lidí na obnovený letní tábor na ostrově Utoya.

Organizátoři si velký zájem vysvětlují tím, že hodně mladých je odhodlaných dokázat, že mládežnická odnož je zpět, vezme ostrov zpátky a bude pokračovat v činnosti, kterou útočník tak surově napadl. „Teror nás nezastaví, není možné aby se teroristovi splnil cíl jeho snah,“ citoval organizátory akce publicista.

„Někteří si přesto myslí, že je neuctivé a nevkusné tábor opět uspořádat už nyní, a že by se mělo čekat déle. Čtyři roky jsou pro mnoho postižených tragédií příliš krátká doba,“ tvrdí Yngvar Brenna.

autoři: oci , bid
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.