Tereza Pařilová, harfenistka, informatička a neurovědkyně

10. srpen 2016

„Hudba obsahuje vzorce, které tělo potřebuje a mozek si o ně sám řekne. A tak jsem schopná dvouminutovou skladbu poslouchat třeba šedesátkrát, dvě hodiny stále dokola,“ říká Tereza Pařilová, někdejší první harfenistka Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, která letos získala na Masarykově univerzitě v Brně titul doktorky přírodních věd oboru informatika a pokračuje v doktorandském studiu na Lékařské fakultě téže univerzity.

V centru neurověd Středoevropského technologického institutu CEITEC zkoumá rozdíl mezi tím, jak hudbu vnímají hudební profesionálové a laici. Jako profesionální hudebnice a doktorka přírodních věd v oboru informatiky k tomu má ideální předpoklady. V brněnském CEITECu na magnetické rezonanci ověřuje hypotézu, že hudebníci vyškolení minimálně na konzervatoři vnímají hudbu kognitivně, při poslechu ji tedy také analyzují a aktivují tím ve svém mozku ještě jiné oblasti než lidé bez hudebního vzdělání. Přitom však nejsou ochuzeni o emoční prožitek. Za což je zodpovědný i princip očekávání, který v mozku zvyšuje hladinu dopaminu. Čekání na určitý okamžik, na akord, melodii nebo dynamickou změnu je stimulem, který ovlivní emotivní centra mozku.

Dobrovolní účastníci studie si na vyšetření do tunelu magnetické rezonance přinesou nahrávku skladby podle vlastního výběru, která je pro ně emočně burcující. Při jejím poslechu je mrazí, derou se jim slzy do očí, nebo naopak zažívají pocit naprostého štěstí. Emoční odezva je sledována také na jejich srdečním pulzu, rychlosti dechu či na potivosti kůže. V případě zkoumání skupiny hudebních profesionálů tak neurologové získávají obraz chování mozkové sítě při kognitivním způsobu vnímání.

V mozku spolu hudba a řeč úzce souvisejí. Terezu Pařilovou přivedlo k neurovědám její studium informatiky. Na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity se podílela na vývoji speciální aplikace pro dyslektiky, která jim usnadní orientaci v textu. S touto pomůckou zvítězila se svými kolegy nedávno na soutěži v rakouském Linci v konkurenci dalších evropských výzkumných týmů zabývajících se vývojem asistivních technologií.

Silný vliv hudby na emoce a celkové psychické rozpoložení člověka může pomoci ke zmírnění bolestí i při některých neurologických problémech. I přes veškerý pokrok, který ve výzkumu mozku přinesly moderní technologie, o něm ale stále málo víme. „ Je to pěkně záludná věc,“ říká o lidském mozku Tereza Pařilová.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.

autor: Renata Klusáková
Spustit audio