Tennessee Williams: Skleněný zvěřinec. Hra o touze po štěstí, osudovém míjení a průsvitné duši křehčí než sklo
Jeden z nejslavnějších a nejpůsobivějších textů americké dramatiky – Skleněný zvěřinec Tennesseeho Williamse – získal brzy po svém prvním uvedení Cenu newyorské kritiky, byl několikrát zfilmován a od doby svého vzniku je téměř nepřetržitě inscenován na jevištích po celém světě. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Hra nese silné autobiografické rysy, které se odrážejí ve všech třech hlavních postavách – nešťastném básníku Tomovi, do něhož se promítá sám autor, jeho exaltované matce Amandě i nesmělé, handicapované sestře Lauře, obrazu Williamsovy nemocné sestry Rose. Některé analýzy nacházejí ale právě v plaché, do vlastního světa uzavřené Lauře i část osobnosti samotného dramatika.
Vztahový půdorys dramatu pak doplňuje ještě Tomův kamarád Jim. Tomovo vyprávění, které celý příběh rámuje, vrací čas do třicátých let na americký Jih, kdy je společnost nucená vyrovnat se s celou řadou sociálních změn a více než kdy jindy se tak prohlubuje generační propast mezi těmi, co vyrostli v ještě v čase zapadajícího jižanského lesku, a jejich dětmi, pro které je v důsledku všech politických i hospodářských turbulencí tahle kultura již uzavřenou minulostí a nemají víc, než co stačí k holému přežití.
Ovšem historické ukotvení a společenský rámec je pouhým zázemím pro nadčasový příběh věčného míjení, nenaplněných snů o jiné skutečnosti, než je ta, kterou jsme nuceni žít – a také o lásce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Benjamin Klička: Slečna z kiosku. O nástrahách dospělého života
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
