Tátovy dopisy z fronty. Válka v básních a textech Ivana Wernische

Čvachtá, čvachtá to a skřípe
Rakve jdou, rakve jdou
rychle do země,
než začne svítat

Antologie z básní Ivana Wernische tak či onak věnovaných válce se v pásmu setkává ze skladbami z alba Transparent people dvojice Chadima – Fajt. Válečné ozvuky se v poezii Ivana Wernische objevují v souvislosti s otcem, který bojoval ve druhé světové válce ve Wehrmachtu.

Když byl Ivan Wernisch dotazován, jaké jsou zdroje jeho válečných básní, odpověděl velmi lapidárně: „Vyprávění mého otce, mého dědečka, mých strýců, také četba a nejhorší sny.“ Jinde upřesňuje otcovo válečné angažmá: „Můj otec byl ze Sudet. Když přišli Němci, utekl před nimi – v uniformě české armády – do Polska. Poláci ho zavřeli a za nějaký čas vrátili do protektorátu. Když začala válka, šel do Polska znovu – jako německý voják. Prošel válkou od prvního do posledního dne, dvakrát těžce raněn, byl v Sovětském svazu, v Řecku, v Itálii a leckde jinde. Poznal kus světa. Po válce ho neodsunuli, zůstal v Praze.“