Tanky Leopard samy o sobě válku Ukrajině nevyhrají. Jde o symbol, hodnotí novinář Vlach

23. leden 2023

Prezidentský kandidát a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v nedělní prezidentské debatě České televize odmítl, že by v případě napadení Polska či pobaltských států poslal do těchto zemí české vojáky na pomoc. Později ale popřel, že by tím zpochybnil závazek kolektivní obrany. „Velmi si toho všímají. A přestože prezident nemá pravomoci armádu do zahraničí posílat, je to vnímáno velice negativně,“ uvádí novinář Tomáš Vlach, který v Pobaltí trávil poslední měsíce.

Připomíná, že čeští vojáci dnes působí v Litvě a Lotyšsku v rámci snah Severoatlantické aliance odstrašit Rusko od pokusů destabilizovat situaci v Pobaltí. „Jsou tam poměrně silné jednotky, mají tanky a bojová vozidla pěchoty. A v poslední době je tam úplný klid, Rusko od toho dává ruce pryč, což si nemyslím, že by se dělo, pokud by tam ty zahraniční jednotky nebyly,“ podotýká.

Čtěte také

Baltské země prý přesto vidí hrozbu útoku z Ruska jako zcela reálnou a připravují se na ni, a to i s ohledem na zkušenosti ukrajinské armády. „Aplikují modely z války na Ukrajině, obranu berou opravdu vážně. Sám jsem byl překvapen, jak do armády investují, sloužit v ní je pro Litevce nebo Lotyše velká čest a na místa se stojí fronty,“ dodává.

Vlach byl v Pobaltí mimo jiné svědkem cvičení německých a norských tanků typu leopard. Německá vláda nyní ústy ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové připustila, že by nic nenamítala proti tomu, pokud by své tanky Ukrajině přenechalo Polsko.

Leopardy by pro ukrajinské bojiště znamenaly řadu výhod, jsou sofistikovanější a na bitevním poli se mohou pohybovat daleko dynamičtěji.

„Leopardy samy o sobě válku nevyhrají. Je to spíš v rovině symbolů. Ukrajině pomalu docházejí sovětské tanky i munice, jejíž zásoby se tenčí po celé Evropě. Leopardy by pro ukrajinské bojiště znamenaly řadu výhod, jsou sofistikovanější a na bitevním poli se mohou pohybovat daleko dynamičtěji,“ popisuje s tím, že pokud by jich Ukrajina obdržela větší množství, přineslo by jí to výhodu.

Nas mnogo

Výcvik posádek prý trvá řádově několik měsíců. A i když je možné ho urychlit, nelze zapomínat ani na logistiku. „Vše je potřeba dopravit na poměrně velkou vzdálenost, zpravidla po železnici z Polska. Každý díl a náboj je pak nutné dovézt na frontovou linii, což znamená stovky kilometrů. Navíc Rusové by se to snažili zkomplikovat bombardováním nebo výpadem na západní Ukrajinu. Otázkou je, jestli na to mají sílu,“ uvažuje Vlach.

Někdy se přeceňuje možnost, že by se neruské národy mohly vzbouřit a vyhlásit samostatnost.

„Zásadní ofenzivu si neumím představit ani z jedné strany, ale k nějaké ofenzivě dojít může. Pokud by Ukrajina dostala západní zbraně, tak bude mít dost sil. A stejně tak Rusové mají zásoby, které ještě nepoužili. Rusko není samo o sobě tak vyčerpané jako Ukrajina, ale ta má za sebou celý západní svět, který jí může pomoci,“ dodává.

Čtěte také

Rusko má naopak výhodu ve zhruba 1,4 milionu záložníků, které lze mobilizovat a nahnat na bojiště. „Ruské straně stačí, když je vrhne do boje se základní výzbrojí – kalašnikovy, základními protitankovými zbraněmi a kulomety, které může sehnat z mobilizačních skladů nebo pomůžou partneři jako Severní Korea.

Vlach poznamenává, že v ruské armádě často bojují příslušníci neruských národů. Pro Moskvu je prý výhodnější mobilizovat v zaostalejších oblastech, kde je nižší životní úroveň i vůle k odporu.

„Někdy se přeceňuje možnost, že by se neruské národy mohly vzbouřit a vyhlásit samostatnost. Na severním Kavkaze nemají často rádi Rusy, ale jsou loajální, protože si nedokážou představit život jinde než v Ruské federaci a nedokážou se vzbouřit, protože k tomu nemají dostatečně autoritativní lídry,“ soudí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související