Tanečnice Jana Vrána a choreografka Maia experimentují s elektrickým napětím
V divadle Ponec má 4. října premiéru experimentální pohybové představení Tenze choreografky Markéty Maii Kuttnerové a performerky Jany Vrány.
Autorka se v tomto projektu snaží nalézt odpověď na otázku, do jaké míry lze vytvořit a ovlivnit pohyb bez lidského vědomí. Lze proměnit tanečníka v jakousi loutku, která netančí z vlastní vůle, ale pouze reaguje na impulzy vysílané do jejího těla?
Název Tenze odkazuje nejen k napětí, tlaku, ale i k názvu zařízení, jež bylo za tímto účelu využito: je jím TENS – Transkutánní Elektrická Nervová Stimulace. Inspirací byla také hudba švýcarského skladatele Joshui Kocha, jenž k tvorbě využívá analogového syntetizátoru, který je sám schopen generovat proměny zvuků.
Představení je kompromisem mezi výzkumem (research) a tvorbou díla (artefaktem). Tzv. research je jeden z experimentálních směrů, kterým se dal současný tanec. Cílem jeho zkouškového procesu je dospět k určitému poznání v tanečním oboru, nikoli k vytvoření díla, formulování autorského stanoviska. Po představení bude následovat diskuze s tvůrci a diváci budou mít zároveň možnost sami na sobě přístroj TENS vyzkoušet.
Markéta Maia Kuttnerová je začínající mladá choreografka, která momentálně působí v Čechách a ve Švýcarsku. Její orientace se hned v první choreografii jasně vyhranila k „taneční science-fiction“ a nový experiment Tenze znaky tohoto zaměření také jasně nese. Proč Maiu zajímá právě tento způsob manipulace? „Hledala jsem nějaký nový pohybový slovník a narazila jsem na to, že dá vytvořit také jiný pohyb, nejenom námi samými. Nejdříve jsem viděla videa japonských umělců, kteří s tímto experimentují, potom jsem to zkusila sama na sobě.“
Nakonec Maia oslovila tanečnici Janu Vránu, která ráda vystavuje své tělo zkouškám. Nedávno improvizovala dvanáct hodin bez přerušení jenom s podporou perkusionisty a za přítomnosti hrstky diváků nebo vůbec bez diváků. Zkoumala meze houževnatosti svého těla i psychiky – v krajním zážitku samoty.
Práce na představení Tenze pro ni byla ovšem úplně nová zkušenost, poprvé tančila, aniž by sama svůj pohyb ovlivňovala. „Ze začátku to byl úplný šok, hlavně po psychické stránce – bylo mi nepříjemné, že se vědomě nerozhoduju a někdo rozhoduje za mě, postupně jsem si ale zvykla,“ říká tanečnice Jana Vrána.
