Tajemství ve věcech, které nás obklopují. Osudy spisovatele a výtvarníka Ivana Matouška

2. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivan Matoušek

Spisovatel, básník a výtavrník Ivan Matoušek, autor jedinečných, proustovsky laděných románů, malíř téměř nevystavovaných obrazů a svého času principál bytového Péťova národního loutkového divadla, nyní s opětovnou radostí, úžasem a smutkem nalézá skrze vyprávění ztracený čas. Jeho osudy jsou spjaty zejména se dvěma pražskými čtvrtěmi – s Hlubočepy a se Žižkovem. Poslouchejte on-line.

Připravila: Ivana Myšková
Hudba: Igor Stravinskij
Premiéra: 28. 9. 2020
Natočeno: v roce 2020
Technická spolupráce: Petr Janečka

Pro Ivana Matouška, narozeného v roce 1948, byla padesátá léta nejkrásnějším obdobím, neboť rané dětství prožíval v hlubočepské továrně Technoplyn nedaleko Prokopského údolí. „Ty haly byly jak chrámy… A ty ohromný stroje! V Technoplynu se dělal kapalný kyslík, kapalný dusík, suchý led… To jsou všechno magické substance! Kdo v mém věku věděl, že vzduch může bejt kapalnej?“

Bytostný chemik, bytostný literát

Vzrušující objevy v halách Technoplynu malého Ivana předurčily k hlubokému zájmu o chemii. Až během gymnázia v bytostném chemikovi začal probublávat bytostný literát. Mimořádné chemické procesy však zažívá i každý citlivý čtenář, který se setká s jeho texty. Jako by při čtení sledoval zvolna se rozlévající autorovo nitro. Málokterý současný autor se dokáže tak soucitně sžívat s osudy svých blízkých a bližních. Ve věku konzumerismu je to přímo směšná pošetilost. 

Když má člověk tak výjimečné zážitky, trochu ho to zahání do kouta, protože co s nimi, že?

Soustředěné vyprávění Ivana Matouška nás může vlídně vytrhnout ze světa zveličených podružností do světa úžasu z tajemství zjeveného ve věcech, které nás obklopují. Kromě chemie jej totiž zásadně ovlivnila i filozofie, zvlášť ta Patočkova a Heideggerova. Ve svých románech i v životě brání autentickou lidskou existenci proti existenci založené na nutkavém obstarávání. „Ta potřeba našetřit si peníze na věci je něčím tak trvalým… Je to bludný kruh, a ten bludný kruh má úděsnej konec, kdy všechny ty věci nakonec překážej a vyhazujou se – kdo toto pochopí a kdo se vymaní z tohoto kruhu, ten je strašným nebezpečím pro trvalý rozvoj společnosti, protože on ty věci nepotřebuje.“

Čtěte také

Matouškovy knihy, například rozsáhlé romány Ego, Spas, ověnčený Cenou Revolver Revue, Adepti, Ogangie, nejnověji Povídky (pět z nich ČRo Vltava odvysílá od 26. do 30. října), ale i novely Nové lázně či Oslava, v roce 2010 oceněná Magnesií Literou, nejspíš vznikají právě z této tenze, ze zážitku hlubokého neporozumění se světem, z něhož je tajemství vypuzováno.

Jaké prvky a sloučeniny se na jejich vzniku dále podílejí, to nám může být po poslechu Osudů doprovozených hudbou Igora Stravinského o něco jasnější.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

autor: Ivana Myšková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?