Ta nádhera mít slovo „ubírati se“! Karel Šiktanc vydává sbírku a slaví narozeniny

12. červenec 2018

 „Je život básníka jiný než druhých?,“ ptal se Jaromír Slomek Karla Šiktance v knižním rozhovoru Řeč ne řeč (2009). A básník odpovídá: „Ne že by se nějak moc tázal na svou jinakost, že by si ji šlechtil či jí dokonce nějak moc věřil. Spíš ho jeho vnitřní konání a uzpůsobení pravidelně usvědčuje, co že to asi je to trvale přítomné za básní, za básněmi…“

Karel Šiktanc oslavil 10. července 2018 své devadesáté narozeniny. Přesně o měsíc dříve uvedlo Karolinum, jeho kmenové nakladatelství básníkovu novou sbírku obsahující verše z let 2016 – 2018. Autor jí, jako obvykle pojmenoval podle jedné z básní v ní obsažených, tentokrát – Ubírati se. Záznam večera ve Viole, kdy byla sbírka prezentována, uslyšíte ve Víkendové příloze 1. září 2018. Před tím, ve Víkendové příloze 4. srpna 2018, v repríze uvedeme pořad nazvaný Poněvadž musí rozkvést i tma… (2017) o tom, jak těžké je „být básníkem“ v 21. století. Milena M. Marešová hovoří s Karlem Šiktancem i s jeho monografistou Petrem Hruškou. Každý ze zúčastněných, k básníkům se přidá i herec Martin Stránský, přednese verše ze sbírky Horniny, sběru básní z let 2014 – 2016.

Jazyk žádný nástroj není

Jiří Brabec při uvedení nové sbírky Karla Šiktance mimo jiné řekl: „A toto bytování v jazyku, kde jsi oslovován a oslovuješ, kde ten svůj svět musíš dotvářet a on je neustále nedotvářený - to je něco, co každá sbírka Karla Šiktance znamená – zpevnění, zbytnění, jistého vytváření básnického světa.“ Podobně i Petr Hruška při šiktancovském večeru ve Viole oceňoval překvapivost a inovativnost každé nové sbírky, každé básně Karla Šiktance: „Slovo jako darovanou se musí naučit mluvit a na poezii Karla Šiktance je nádherně vidět příběh toho, jak se neustále učí slovo mluvit a jak se on neustále učí od slova mluvit a jak je to celé pořád otevřené, dobrodružné a dramatické.“

Karel Šiktanc - Ubírati se

Ubírati se

Nejnovější sbírka básní Karla Šiktance nese název Ubírati se. Jak jí rozumět? Odpověď na tuto otázku není u tohoto autora snadná, jeho slova jsou lákavá, graciézní, vášnivá, ale nikdy ne jednoduchá, jakkoliv hledají prostotu bytí. Z jakého příběhu, z jakých souvislostí vystupuje básník? Snaží se o rekapitulaci? Ne. Možná sbírá „to své“, opakuje si nutkavé výrazy, slova ztěžklá pylem významů, zatížená, ale také pozapomenutá, neprávem opomíjená i vykolejená z rychlého koridoru běžnosti. Karel Šiktanc je starostlivě ohledává, zachycuje jejich motýlí třepotání, opakuje si je a s obdivnou urputností vrací jazyku k užívání. Jeho „ubírati se“ vyznačuje cestu tímto světem, živým a vzrušivým dneškem, pořád zajímavým a jímavým.  

Spustit audio