Sympatie k ďáblovi. Proč rocku konce 60. let učarovaly temné síly? Archivní výlety s Pavlem Klusákem
Je svůdnost temných sil příznačná pro určité dějinné etapy? A hodí se k přemítání o časech, které prožíváme dnes? Britské vydavatelství Cherry Red na trojalbové antologii The Devil Rides In mapuje fascinaci satanem, peklem a temným okultismem v britském rocku v letech 1967-74. Najdeme tu slavné kapely jako Genesis, Jethro Tull, Free a Van Der Graaf Generator, ale taky pozapomenutá jména z psychedelického a tvrdého rocku, excentrický pop, temný jazz i folk.
Ve své době ta tendence dávala smysl. Když se sen z první poloviny 60. let o lepším uspořádání společnosti začal rozplývat, když se rozšířilo LSD a spolu s dalšími drogami se nepředvídatelně zmocnilo nemalé části mladé generace, právě tehdy spiritualita ve svých mnoha podobách poskytla azyl leckterým unaveným hledačům ze scény popu a rocku. Byl to věk experimentátorů, kteří se dívali, jak dál, a nebáli se změny. Rock se stával tvrdším a progresivnějším, drogy té doby byly silnější a nezaručenější než dosud a mír a láska začaly ochabovat. Není divu, že okultismus, který nabízel individualismus a shovívavost až nezávislost vůči oficiálním hodnotám, začal leckomu znít zajímavě. Někteří ho vnímali jako návrat k mytologickým příběhům, druzí jako metaforu pro absolutní rebelství, další jako mystickou dálnici pryč od reality a někdo jiný jako návrat k pohanství, méně nudnému než západní civilizovanost. Zpívalo se i o procesech s upalovanými čarodějnicemi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
