Svět v obrazech, chůdy, kantáty a loutnové delikatesy, masky a Bibliotheca pod mostem
Venkovní představení a produkce konané v chodbách, hrobce i muzeu, akce tematicky spojené s dobou vlády hraběte Šporka uvede Theatrum Kuks, festival barokního divadla, opery a hudby. Jeho 15. ročník začne v úterý 23. srpna, potrvá do neděle 28. srpna.
Projekt vznikl díky iniciativě Stanislava Bohadla, který se na konci 90. let minulého století rozhodl oživit uměleckou vizi hraběte Františka Antonína Šporka. Mecenáš a milovník umění usiloval o spojení barokního divadla, opery a hudby s barokní krajinou v celém areálu Kuksu. A stejný cíl si klade i současný festival. Zakladatel projektu, Stanislav Bohadlo, bilancuje úspěchy patnáctileté existence festivalu: „Po celou dobu konání v podstatě vycházíme z toho, že jevištní umění, která byla v Kuksu v době Šporka stejně tak významná jako hmotné památky, jenom nebylo tolik na očích. My jsme za těch 15 let tady předvedli asi 15 krát 35 všelijakých představení, instalací, hudebních, divadelních, tanečních, literárních, loutkářských, výtvarných, land-artových.
Myslím, že dobrým výsledkem je, že sem skutečně vracíme jednak kulturu, která má opravdu neuvěřitelné spojnice s tehdejší Evropou, a ať mluvím o té slezské literatuře nebo italské opeře nebo francouzské morální teologii tištěné v knihách Šporkem vydávaných, nebo o německém profesionálním kočujícím divadle, tak vždy, myslím, to je součást Kuksu a vlastně nás až překvapuje do dnešního dne, že spíše nestíháme všechny ty nápady, které se tu objevují, realizovat. Festival dramaturgicky na ty významné tituly a autory s Kuksem a Šporkem a Čechami spojenými a často se to děje napříč uměleckými obory.“
V rámci festivalu Theatrum Kuks se bude hrát na 15 různých místech, v různých exteriérechPořadatelé se podle Zdeňka Bohadla snaží festival koncipovat jako in situ, tzn., že jednotlivá představení záměrně souvisejí s tím, kde se odehrávají: „Například téma smrti, které je v Kuksu dominantní, se několikrát promítne v tomto spojení. Jednak ve Šporkově hrobce nebo v chodbě hospitálu, případně s obří loutkou, která půjde od pramene života přes údolí po té ose až k chodbě s tancem smrti. Budeme mít bibliotéku pod mostem na připomínku Šporkovy knihovny, budeme hrát v Žirči, v hostinci U zlatého slunce v Rentzově muzeu na jezuitaké scéně nad muzeem, a pak v prostorách hospitálu.“
Soubor Geisslers Hofcomoedianten je s festivalem spjatý od počátků Umělecký šéf souboru Petr Hašek přibližuje inscenace, které soubor právě na festivalu předvede: „Hrajeme jako tradičně každý den a diváci se mohou těšit na premiéru LoutnyCZ, ale také na derniéru už letité inscenace, což je parafráze Moliérova Lakomce.
Čtěte také: LoutnaCZ jako barokní inspirace, koncert o veliké svatbě i hravá politická satira
Budeme hrát Magdalenu lascivní a kajícnou. Další premiéru, kterou připravujeme, je pouliční inscenaci nazvanou Malé příběhy velkého hraběte inspirovanou knihou Berty Laufrové Špork, Život na Kuksu očima hofmistra Seemana, což jsou úsměvné historky z lázeňského života barokní doby za Šporkovy vlády. V loňském roce jsme zde uvedli první část, letos chystáme druhou, pak zahrajeme další venkovní představení na chůdách, což bude Komenského Orbis pictus.“
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB