Svérázná kladenská kolonie Podprůhon byla domovem horníků a hutníků. Návštěvníky provede naučná stezka

12. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kladenská kolonie Podprůhon

Světem sám pro sebe je dodnes kladenská čtvrť Podprůhon, která vyniká osobitým geniem loci. Malé domečky, poslepované a různě přestavované, si tu stavěli od poloviny 18. století zaměstnanci velkostatku.

Historie obydlování Podskalí, jak se části Kladna kdysi říkalo, začala v roce 1769. Tehdy nechal benediktinský opat tamní půdu rozparcelovat a umožnil postavit prvních osm domů. Kladenské panství totiž od roku 1705 vlastnili právě břevnovští benediktini.

O sto let později začali osidlovat prudký svah, uzavřený ze severu i z jihu, zaměstnanci železáren a dolů. Kladno tehdy ožilo čilým průmyslovým ruchem – začala výstavba Vojtěšské huti, později Pražské železářské společnosti. Kvůli složitému terénu a prudkému zlomu, který odděloval Podprůhon od středu města, nebyly tamní parcely moc drahé a mohli si je dovolit i méně majetní lidé. V západní části Podprůhonu dokonce vznikla vagónová kolonie. „Město v roce 1925 nechala koupit deset vagónů bez podvozků a usadilo je na upravený terén. Ubytovalo v nich pak lidi, kteří neměli kde bydlet,“ popisuje bývalý Poldovák Zdeněk Pospíšil, který se celý život věnuje historii a místopisu Kladna a pro spolek Halda pořádá v Kladně historické naučné procházky.

Fotograf Jiří Hanke zachytil v sérii Lidé z Podprůhonu předlistopadovou podobu hornické kolonie

O pozemky v Podprůhonu naopak neměly zájem bohaté a střední vrstvy, protože tu nešlo stavět reprezentativní domy. Proto se z Podprůhonu stala svérázná dělnická čtvrť, malebná a neobvyklá svým specifickým způsobem.

Podprůhon se stal velkou inspirací pro kladenského fotografa Jiřího Hankeho

Dělníci, horníci a hutníci, pracující ve známých kladenských hutích, obývali čtvrť i ve 20. století. V 60. a 70. letech ale její kouzlo objevili i umělci, kteří do Podprůhonu vnesli múzického ducha. Domek tu vlastnil například kameraman F. A. Brabec, svůj ateliér tu má výtvarník Zdeněk Manina. Fotograf Jiří Hanke tady vytvořil svůj soubor snímků Lidé z Podprůhonu, ve kterém zachytil původní, ještě předlistopadový duch čtvrti. „Historii doby charakterizuje rok 1982, kdy vznikl nultý ročník festivalu Kladenské dvorky. Proběhly na zahradě uměleckého kováře Viktora Stříbrného, což je duchovní otec Kladenských dvorků,“ popisuje Zdeněk Pospíšil. Z akce se postupně stal každoroční letní umělecký festival pod širou oblohou. Majitelé domků při něm pouštějí návštěvníky na prohlídku svých zahrad a dvorků, které na dva víkendové dny otevřou zároveň i umělcům. V jednotlivých dvorcích si tak zájemci prohlédnou výtvarná či sochařská díla, v jiných se konají i komorní koncerty. V roce 2020 se Kladenské dvorky kvůli epidemiologické situaci konají jen jeden den, a to 13. června.

Malé domky Podprůhonu ostře kontrastují s paneláky z 80. let minulého století, které stojí na místě někdejšího Nového Kladna

A kdo žije v Podprůhonu nyní, ve 21. století, kdy Poldovka živoří a doly jsou zavřené? „Samozřejmě starousedlíci, kteří tu bydlí po generace. Ale začínají si tu kupovat domky i lidé, kteří je využívají jako chalupy,“ popisuje Zdeněk Pospíšil. Zachovat genia loci proto není úplně snadné. Snaží se o to již řadu let Spolek Podprůhon. Ten se zároveň angažoval i při velké obnově Podprůhonu v letech 2013 až 2016, kterou platilo město. Tehdy magistrát čelil velké kritice ze strany místních, že budované moderní prvky (jako svodidla nebo moderní dlažba) ráz čtvrti nenávratně kazí. Zároveň ale k mnohým domkům konečně přivedli dělníci inženýrské sítě, zlepšil se stav chodníků i silnic.

Tak jako tak, bydlet ve čtvrti plné úzkých uliček není v současné době úplně snadné. Míst na parkování je minimum, domky s často špatnými základy či provizorními zdmi vlhnou a nenabízejí moc prostoru. Poslední obchod v Podprůhonu zanikl v 60. letech minulého století, v roce 2017 pak zavřel legendární hostinec U Majšnerů (lidově U Kulatý báby).

Navzdory řadě zchátralých nebo zcela zbořených domů tak ale zůstávají v Podprůhonu nadšenci, kteří udržují úzké sousedské vztahy a osobitost místa jim stojí za určité nepohodlí.

Praktické informace:

  • Podprůhonem vede naučná stezka, která začíná u jednoho ze vstupů do čtvrti v ulici V. Burgra v Kladně. Návštěvníci mohou plnit cestou různé úkoly, na konci stezky je čeká překvapení.
  • Festival Kladenské dvorky se konají letos 13. června.
  • Nejbližší autobusová zastávka ke vstupu do Podprůhonu je Náměstí svobody.
  • Na webu kladenskedvorky.cz anebo na místě samém je k dispozici mapka čtvrti se zaznačenými otevřenými dvorky.
autor: Kateřina Havránková
Spustit audio

Související