Švejka třikrát jinak představí čeští a němečtí divadelníci v pražském divadle Komedie
Postavu Švejka v inscenaci Švejk / Schwejk režiséra Armina Petrase představí v Městských divadlech pražských z pohledu Jaroslava Haška, Bertolda Brechta a nově i současné české spisovatelky Petry Hůlové. Městská divadla pražská tak pokračují v mezinárodní spolupráci se Státním divadlem v Augsburgu.
Hašek, Brecht, Hůlová a Švejk. Tři autoři a jeden fenomén. Švejkovství a švejkování v novém inscenačním koprodukčním projektu zkoumá Armin Petras, který se v Městských divadlech pražských v loňské sezoně představil s divadelní adaptací románu Petry Hůlové Stručné dějiny Hnutí. I v případě Švejka / Schwejka přiznal, že nejsilnější osobní vztah má právě k dnešnímu pohledu Petry Hůlové.
Armin Petras
„Poprosili jsme Petru Hůlovou, aby napsala text o tom, kdo je Švejk. Jelikož mám její styl rád a navíc se jedná o Češku se současným názorem, zajímalo mě, jak se k tomuto úkolu postaví. Petra je člověk se smyslem pro humor, tudíž jsem jí v tomto směru důvěřoval. Jako bych v ní cítil něco z humoru Jaroslava Haška a zároveň i Elfride Jelinek.“
První část inscenace Švejk / Schwejk je věnovaná Bertoltu Brechtovi a poodhalí okolnosti vzniku jeho hry Švejk ve druhé světové válce. Osobnosti Jaroslava Haška je věnována část druhá, v níž herecké akce navíc doplňuje sedm krátkých filmů. Třetí část pak ukáže současný švejkovský pohled právě skrze prózu od Petry Hůlové, vysvětluje dramaturgyně inscenace Jana Slouková.
Jana Slouková
„Třetí část je zarámovaná castingem na Švejka, kdy Česko hledá svého Švejka tady a teď. A tato situace otvírá obecná švejkovská témata a také otázku, v čem to švejkovství můžeme vidět dnes, třeba běžně na ulici.“
Román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války považoval za jedno ze tří základních děl světové literatury sám Bertolt Brecht. Postava Švejka ho fascinovala, dodává Jana Slouková.
Inscenaci nazkoušel Armin Petras s českými i německými herci. Jak sám tvrdí: „Rozdíly mezi zeměmi mohou být pro inscenaci plodné.”
Jana Slouková
„Postavu Švejka se ve své divadelní adaptaci pokusil přenést do druhé světové války. Neustále mu tento záměr krachoval, nebyl schopen hru dokončit. Nakonec byla uvedena až po jeho smrti a toto uvedení nebylo úspěšné. Zaujalo nás snažení tvůrce, které nedopadá na úrodnou půdu. To považujeme za hlavní téma v Brechtově vztahu ke Švejkovi.“
Armin Petras
„Ono se říká, že mezi českými a německými herci najdeme spoustu rozdílů, zvláště pak v přístupu k práci. Pozitiva českých herců vidím v jejich kreativitě, v tom, co během zkoušení nabízí, jak rádi si se zadanou látkou hrají a hlavně cítím z jejich strany smysl pro humor. Němečtí herci jsou o něco vážnější, analytičtější, přesnější, ale občas potřebují popostrčit, aby se více otevřeli světu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
