Své herce jsem hledal ve večerkách, nehtových studiích a na tržištích, říká režisér filmu Letní škola, 2001
Jako první český viet-film je označován snímek Letní škola, 2001. Natočil ho mladý filmař Dužan Duong, příslušník nové generace Vietnamců zdomácnělých v Česku. V centru dění snímku jsou Vietnamci, kteří se různými způsoby snaží uživit v naší zemi, a vyjít přitom i s vietnamskými kápy, kteří by rádi řídili všem svým národnostním soukmenovcům život. Pro svoje blaho, samozřejmě.
„Scénář vychází z mého života, je to autofikce, ve které ukazuju kolektivní zkušenost imigrantské části vietnamských Čechů. Dá se říct, že všechno je založené na pravdě,“ popisuje scénář svého filmu režisér. Sám pochází z Chebu, kam svůj příběh zasadil. Do filmu přitom zakomponoval i archivní záběry chebského kameramana Milana Daňka. A dobře udělal.
Většina záběrů vznikla ale v okolí Prahy, některé na Slovensku. Na větší lokační cestování po republice neměli filmaři finanční prostředky. Našli si je ale na natáčení ve Vietnamu. K nelibosti vietnamských úřadů a policie. Co jim na natáčení česko-vietnamského štábu v jejich zemi vadilo? „Vietnam si dnes pečlivě hlídá svoji image. Chce působit jako bohatá země, do které se dá investovat, hlavně západní kapitál. Když jsme si tedy vybrali lokaci nějakého ošklivějšího rodinného domu, tak s tím měli velký problém, a vyháněli nás. Třebas už ze zasvícené scény,“ vzpomíná Duong na trable v Asii.
Matka jako tichá síla
Ve snímku Letní škola, 2001 nikoho ze svých hrdinů nešetří. Kdo ovšem i tak vychází v tom nejlepším světle, je matka ústřední rodiny. „Ve filmu sledujeme tři muže, ztracené duše, které se teprve hledají. Tedy – chtějí být muži, ale moc se jim to nedaří. A uprostřed všeho toho chaosu je matka, která má nadhled, je rozumná, a ví, že ti muži si to musí vyřešit mezi sebou. Proto, aby rodina mohla jít dál. Je to nenápadná, tichá síla, ale když dojde na lámání chleba, je velice důležitá, a dělá důležitá rozhodnutí,“ vyzdvihuje režisér roli matek ve vietnamských rodinách obecně.
Své herce – neherce hledal, jak říká, ve vietnamských večerkách, nehtových studiích a na tržištích. A našel. „I proto je jejich výkon tak autentický,“ pochvaluje si.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
