Sváteční Čajovna s Pavlem Kosatíkem: o Českém století, české společnosti, komiksech i rozhlasových hrách
Hostem úterní Čajovny byl spisovatel, publicista a scenárista Pavel Kosatík. Kromě řady aktivit je také autorem tří rozhlasových minutových her (nazval je podle let, ve kterých se odehrávají - 1918, 1939 a 1968) a další miniatury píše.
Jedním z témat pořadu Kateřiny Rathouské bylo právě zpracování historických událostí různými způsoby, jejich přenos do televizního scénáře, krátkého dramatu či komiksu; v posledním jmenovaném případě pozornost upoutala zejména kniha Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského (Edice ČT, Mladá fronta 2013). Také v cyklu České století se díl Zabíjení soudruha s Jiřím Vyorálkem a Davidem Novotným stal jedním z nejvýraznějších.
V nedávném rozhovoru pro Lidovky.cz Kosatík řekl: „Považuju vztah k minulosti za důležitou možnost, jak může každý člověk vzdorovat manipulaci mediální, politické i jiné. Nemyslím tím jenom znalost faktů, v těch univerzitní profesor vždycky převálcuje chlapa, co třeba jezdí s náklaďákem. Ale ani ten, co nemá školy, přece nemusí být ´historicky blbej´, protože to se znalostmi vůbec nesouvisí. Podstata je, aby se lidi té historie a celého toho světa okolo sebe přestali bát, aby v tom přestali vidět hru lidí nebezpečnějších, než jsou sami, takže bude lepší se na to předem vykašlat. To není hlásání amatérismu všech proti všem, já prostě věřím hlavně na takový vztah ke skutečnosti, který je bytostný.“
ČRo Vltava, 23. prosince od 19 hodin
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.