Svatá Ludmila – samojediná mezi muži. Fascinující příběh české kněžny a světice, která se zasloužila o šíření křesťanství
Ostatky sv. Ludmily i sv. Václava byly nedozírnými cennostmi už nedlouho po jejich smrti
Historici při zkoumání života a smrti svaté Ludmily čerpají hlavně z legend a kosterních pozůstatků. Konkrétně informace o Ludmile lze nejvíc čerpat z kratinkého textu Fuit in provincia Boemorum, Kristiánovy legendy, Kosmovy kroniky nebo staroslověnského Prologu o svaté Ludmile.
Základ vědění leží v legendách
„Nebýt legend, moc bychom o nejstarších generacích Přemyslovců nevěděli,“ připouští historik Jakub Izdný. Hlavně ze středověkých textů tak víme o tom, že existoval Bořivoj a Ludmila a jejich synové Vratislav a Spytihněv.
Co se týče kosterních pozůstatků, provedl v druhé polovině 20. století rozsáhlé výzkumy českých panovníků lékař a antropolog Emanuel Vlček. Díky němu byly jednoznačně identifikovány pozůstatky svaté Ludmily, svatého Václava, jakož i další členové přemyslovské dynastie.
Naopak u manžela svaté Ludmily, knížete Bořivoje, se jednoznačná identifikace nepodařila.
Uctívané ostatky
„O ostatcích svaté Ludmily i Václava máme podrobné informace, protože šlo o cenné materiály nedozírné hodnoty už nedlouho po jejich smrti. Byly zdobeny, uctívány a ukládány do cenných pouzder,“ říká Jakub Izdný.
Například teď jsou ostatky svaté Ludmily pod speciálně zhotoveným poklopem, pod kterým pocestují na pouť na Tetín. O jeho výrobu se zasloužil spolek Svatá Ludmila 1100, který se stal spoluorganizátorem svatoludmilských oslav v roce 2021.
Související
-
Svatá Ludmila – 1100 let od smrti první české světice připomeneme koncerty i znovuobjevenou hrou
Září roku 921, kdy své pozemské tělo opustila kněžna Ludmila a stala se první českou svatou, je pevným kamenem našich dějin. Velevýznamnou ženu připomínáme i ve vysílání.
-
Duchovní Evropa. Svatá Ludmila a kyjevská církev
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.