Sv. Petr Kanisius – Klementinum, světcův osud a odpočinek věčný ve Freiburgu

21. prosinec 2010

Období rekatolizace v českých zemích, je obdobím, které spojujeme s pojmem baroka, s pojmem temna a zůstává určité přesvědčení, že katolicismus je jistým cizím prvkem v našich dějinách. Je spojován s bitvou na Bílé hoře a násilím.

Jeden ze světců, kterému vděčíme za velký poklad barokního komplexu Klementina, tehdejší provinciál jezuitů Petr Kanisius, přichází do Prahy v době předbělohorské a jeho působení je působení, které se obrací do společnosti, která vůbec nebyla nábožensky kompaktní. A mohli bychom říci, že Čechy tohoto období by si asi zasloužily podobné označení, jak se hovoří o České Republice dnes. Země, která z velké části byla nábožensky indiferentní – možná, že by někdo použil i slov doktora Halíka „byla apateistická“. V této zemi působila velmi horlivě skupina českých bratří, která si uvědomovala význam a důležitost evangelní opravdovosti a význam také i knihy knih – Bible. Proto vytvářejí školství, které se může stát určitým způsobem vzorem pro ostatní Evropu. Pak zde jsou další náboženské skupiny staroutrakvistů, novoutrakvistů, občané německého jazyka, kteří se hlásí k luterství, přicházejí sem i určité první skupiny těch, kteří se hlásí ke kalvinismu. V tomto prostředí také žijí i katolíci rozdělení většinou bez kléru.

Do této situace přichází Petr Kanisius, obnovuje univerzitní studium a z Prahy se stává velké duchovní centrum, které přitahuje i význačné postavy ostatních konfesí. Tento muž, který pak odchází v době, kdy se vyostří celá situace vztahů mezi jednotlivými konfesemi, kdy můžeme říci, že jednotlivé konfese se pokoušejí o určitou nadvládu, a to i politickou nadvládu. Nejenom katolíci, nejenom čeští bratři, je zde i zahraniční vliv. Tento velký a význačný muž, který se především zapsal do náboženské obnovy ne násilnou rekatolizací, ale sepsáním katechismu, který se stal vzorovým katechismem po celá staletí, jde do Švýcarska, aby tam v městě Freiburgu nalezl svůj konečný odpočinek.

Myslím, že když hovoříme o Klementinu, když se zadíváme na tento komplex, můžeme si také položit otázku, co bylo motivem příchodu a působení význačného jezuity svatého Petra Kanisia.

autor: Dominik Duka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.