Strhující drama lásky a krvavé pomsty Médea pod taktovkou Roberta Jindry mělo premiéru ve Stavovském divadle
Na scéně Stavovského divadla v Praze má ve čtvrtek 23. ledna, premiéru Médea od italského skladatele Luigiho Cherubiniho. Toto dílo inspirované Eurípidovou tragédií ve své době proslavila legendární sopranistka Maria Callas. Nová pražská inscenace je společným dílem německého režiséra Rolanda Schwaba a hudebního ředitele Opery Národního divadla, dirigenta Roberta Jindry.
Cherubiniho Médea měla světovou premiéru v roce 1797 v Paříži, a to ve francouzštině, měla dokonce mluvené dialogy. Jaké byly další osudy tohoto díla? Současnou pražskou inscenaci Cherubiniho Médey připravuje německý režisér Roland Schwab, který prý příběh Médey vnímá jako studii zločinu, Médea je zrazena svým milencem Iásonem a zabije jejich dvě děti. Jak bude inscenace vypadat a kdo se představí v hlavních rolích?
Poslechněte si celý rozhovor s Robertem Jindrou, ve kterém zmiňuje také svoje plány na nadcházející měsíce.
Související
-
Fibichovu Šárku mám v hledáčku už od svých studentských let, říká dirigent Robert Jindra
V Národním divadle v Praze připravují novou inscenaci Fibichovy opery Šárka. Na naši první scénu se vrací po téměř padesáti letech a to pod taktovkou dirigenta Jindry.
-
Fibichova Šárka se po 45 letech vrací do Národního divadla. První scéna láká na netradiční podání
Na scénu Národního divadla v Praze se po 45 letech vrací Fibichova opera Šárka. Tento mýtický příběh bude v rukou dirigenta Roberta Jindry a německého režiséra Kaye Linka.
-
Když hudebník nabídne dobrý nápad, nemám problém ho přijmout, říká operní dirigent Robert Jindra
Jako malý kluk toužil Robert Jindra po práci na dráze. Pak se ale něco zlomilo, Robert si zamiloval hru na klavír a poslech klasické hudby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.